Star Trek: Titan je dobrodružstvím nové posádky stejnojmenné lodě pod velením drsného komandéra Williama Rikera (mimo to se v sérii objevuje i jeho novomanželka Deanna Troi a bezpečnostní důstojník Tuvok). Dle zahraničních i domácích ohlasů se celkem sedmidílná série řadí k tomu nejlepšímu, co nám Star Trek ve své literární podobě nabízí. Což v překladu znamená, že i když jde dle některých "o pouhý mediální vývar", tak přesto je to čtivá a hodně dobrá vesmírná science fiction. Nakladatelství Laser-books vydalo před pár lety první díl a po delší pauze se k této sérii odhodlaně vrací a v krátkém sledu tak vydává už svůj třetí Star Trek a další plánuje ještě na letošní rok. Nejenom trekkies se tak mohou těšit na další skvělé kousky...

O tehdy ještě připravovaném sci-fi blockbusteru Bitevní loď jsme si v našem filmovém okénku něco řekli zhruba před třemi měsíci. Protože premiéru má už adaptace tipovací hry s tužkou a čtverečkovým papírem za sebou, můžeme se podívat na to, jak výsledek dopadl. Předem je nutno podotknout, že pokud jste o Bitevní lodi dosud neslyšeli, neděste se, že byste dvě hodiny pozorovali hru Lodě, okořeněnou o monumentální hudbu a nespočet explozí. Verze režiséra Petera Berga vás vezme na širý oceán, kde zůstane posádka torpédoborce USS John Paul James uvězněna za nepřátelskou linií a po zničení doprovodných lodí mimozemským nepřítelem se pokusí o poslední odpor. A to je vše… Tedy samozřejmě pakliže pomineme zmíněnou monumentální hudbu a nespočet explozí.

Zatímco se radikální složka Stoupenců Malazu na Legii rozhoduje, jaké vlastně ponese jméno, přičemž padá jedno veřejnosti nepříliš srozumitelné označení za druhým, dvojice malazských proroků ve složení Stevena Eriksona a Iana C. Esslemonta dále zúročuje probdělé noci strávené zuřivým hraním RPG her. Eriksonův kolega Esslemont to má jako druhý do party v českých překladech těžší, není v lidských silách překládat takovou rychlostí, jakou se Malazská říše rozšiřuje, a tak byl u nás dosud vydán jen úvodní díl Esslemontova doprovodného cyklu. Představovat v zahraničí aktuální čtvrtý svazek série je tak trochu drážděním fanoušků, ale přesto doufáme, že i ti aktuální informace přece jen ocení a naše redakce tak nebude čelit útoku jejich zfanatizovaných hord...

Jeden z nejzávažnějších románů 20. století 1984 (Nineteen Eighty-Four, vyd. 1949) George Orwella jsme již zmiňovali v článku věnovaném Terry Gilliamovi. Antiutopická vize totalitního státu, kde na vše dohlíží "Velký bratr" inspirovala ale nejen jeho snímek Brazil, který původně měl nést název 1984 a 1/2 a měl být i poctou Georgi Orwellovi. Námět je to natolik silný, že byl sám o sobě adaptován pro audiovizuální fantastiku hned třikrát. Dvakrát pro stříbrná plátna a jednou pro obrazovku. Každý z tvůrců si ovšem všímal jiných aspektů a každá z adaptací nese také jiný tvůrčí rukopis i odlišný podpis doby, ve které byla natočena. Ovšem fanoušci i odborná kritika se jednomyslně shodnou, že nejvydařenější rozhodně byla adaptace poslední, tedy ta z roku 1984.

Obsah čísla 5/2012

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 7. 5. 2012

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Hlavními postavami trilogie Andrzeje Pilipiuka jsou Monika Stěpankovic, Stanislava Krušewská a Kateřina Krušewská. Příběh, ožívající na stránkách knih o třech silných ženách z různých časových období, oslavuje život v jeho nejrůznějších podobách. Lehce humorná fantasy kouzelně propojuje současný svět s minulým skrze postavy, o kterých vypráví. Hlavním námětem se stal kámen mudrců a jeho schopnost prodloužit život a proměnit olovo ve zlato. Monika Stěpankovic zastupuje v Sestřenkách roli nejstarší a zároveň nejmladší členky spolku. Přes tisíc let stará upírka, která má tělo šestnáctileté dívky, myšlení lovce a způsoby princezny, studuje v Krakově na soukromém Lyceu pro mladé dívky a snaží se zde odpočinout od věčného utíkání a bojů.

Americký výtvarník a spisovatel, celým jménem Wayne Douglas Barlowe, narodil se 6. ledna 1958 v Glen Cove ve státu New York. Specializuje se na fantastický žánr, zejména na obálky knih a časopisů, ale i na vnitřní ilustrace, spolupracoval i s věhlasnými magazíny jako jsou Life, Time či Newsweek. Jeho manželkou je známá žánrová redaktorka a literární agentka Shawna McCarthyová. Barlowe proslul především díky svým surreálním vyobrazením cizokrajného fantastického života. Spolupracoval rovněž s filmovými tvůrci a podílel se například na vzniku snímků jako Titan A. E., Galaxy Quest, Blade 2, Hellboy, Hellboy 2, Den, kdy se zastavila Země, Avatar nebo na některých dílech filmového Harryho Pottera.

Křesťanské peklo a jeho obyvatelé byli po mnohá staletí společenským synonymem utrpení a hrůzy. Sochaři, malíři, spisovatelé se nebáli popustit uzdu fantazii, aby předvedli nehodným věřícím se všemi morbidními a děsivými detaily, co na ně čeká: pekelné ohně, nechutné mučící praktiky, rozpad fyzických těl, věčné zatracení zoufalých duší a nikdy nekončící trýzeň. Dnes se peklo spolu se všemi ďábly přesunulo do krajiny mýtů. Přesto zůstává i ve velmi sekularizované společnosti symbolem něčeho obludného, temného, stejně tak záhadného. Proto je stále tématem, které k sobě přitahuje nové, moderní autory, snažící se uchopit celou rozměrnou pekelnou mytologii a přetvořit ji v osobní výpověď. Jedním z nich je i americký výtvarník Wayne Barlowe.

I v komiksu se zcela samozřejmě najdou díla, která přesahují běžnou produkci o několik koňských délek. Zhusta se jedná o díla autorská, tzn. že scenárista se rovnou chopí i výtvarné podoby a nenechá si své vize kazit nepochopením kreslířů. Talentovaný Američan Craig Thompson si obě polohy vyzkoušel už ve svém ohromujícím autobiografickém debutu Pod dekou, za který si vysloužil hned dvě Eisnerovy ceny. Tentokrát však opouští blízkou americkou minulost a místo toho navštíví fiktivní svět, jenž vytvořil jako drsnou alegorii ve stylu arabských pohádek a islámských příběhů. Dílo vznikalo několik let a jde o nejočekávanější česky vydaný komiks tohoto roku, však si to také více než 670 černobílých stran tohoto "komiksu pro dospělé" rozhodně zaslouží.

Když jste malé děcko, máte v jednom kuse nepříliš uvážená přání, jejichž důsledky si ani neumíte představit. Tak jako malý John, který si v dětství přál, aby jeho milovaný plyšový méďa ožil a mohl mluvit... Teď už je John v podání Markyho Walhberga dospělý chlap a z jeho Teddyho je dospělý plyšák. Táhnou to spolu řadu let, ovšem John už má nejvyšší čas najít si tu pravou (zde v podání Mily Kunis) a ta nemusí mít pro jeho poněkud zhýralého kámoše takové pochopení (ženský vůbec chlapy nechápou, ale za to nutí chlapy za každou cenu pochopit je, znáte to). Na řadu tak snad příjde řada vcelku zajímavým a díky plyšovému charakteru Teda neotřelým způsobem podaných scén, u kterých nemusíte přemýšlet, protože tohle není žádná fiktivní sociální studie, ale nenáročná zábavná komedie s plyšákem...

Robert Fabian patří mezi nejoblíbenější spisovatele domácí fantastiky a jako jeden z mála dosáhl tohoto postavení psaním science fiction. Na všude kolem rozlezlé fantasy ságy si nepotrpí, i když, v jeho podání by to jistě mohlo být zajímavé... Jako autor přesvědčivě prorazil skvělou military Mariňáci (2000), která se nedávno dočkala svého rozšířeného vydání. Následovala Planeta mezi dvěma sluncí (2002), do dvou svazků rozdělené romány Carpe diem (2005) a Hvězda (2007) a dosud poslední dílo Semper fi (2009). A právě dvousvazkové Carpe diem (2005) se dočká svého vázaného, jednosvazkového a navíc rozšířeného vydání, což je nabídka, která se neodmítá. Zvláště, když se tahle lahůdka skrývá pod atraktivní obálkou Davida Spáčila.

Nick Burkhardt. Jméno, jehož se obávají všechny nadpřirozené bytosti pohádkového světa. Nick je policista vykonávající službu v oregonském Portlandu. Kromě talentu pro své povolání má ovšem i schopnosti, o kterých nemá ani ponětí. Jednoho dne ho navštíví nemocná teta Marie, od které se dozví o svém poslání Grimma. Nick ji samozřejmě nevěří, a proč by také měl? Když je ale Marie napadnuta podivným stvořením, začne se Nick o problematiku a mysticismus takzvaných pohádek více zajímat. Objeví v sobě schopnost spatřit bytosti schovávající se za lidskou tvář v jejich skutečné podobě, a najednou kolem sebe spatří vlkodlaky, démony a jiná stvoření z nám neznámého světa. Postupně se stává ochráncem lidí nejen před zločinci a vrahy...

Všem fanouškům staršího data narození je jistě známo, že komiks jako literární forma je výdobytek kapitalistického imperialismu, který se snaží narušit naši socialistickou jednotu. No a my se rádi podvolíme. Tím nejhorším v očích našich moudrých vládnoucích soudruhů byl pak Superman. Ovšem co kdyby to všechno bylo trochu jinak? Co kdyby Superman nebyl symbolem amerického způsobu života, ale prostou souhrou událostí se stal naopak symbolem všeho sovětského lidu? Přesně takový nápad se vylíhl v hlavě věčně provokujícího scenáristy Marka Millara a my se tak můžeme těšit na další komiksovou nálož od nakladatelství BB art. Album Superman: Rudá hvězda nám představí Supermana na té "správné" straně studené války...

Jsou tvůrci, kteří za celý život neopustí oblast fantastického žánru a přitom se nijak výrazněji nezapíší do povědomí diváka, jsou i tací, kterým stačí jeden snímek a stávají se velmi obdivovanými a uznávanými. I jedním filmem dokáží často přepsat dosavadní vývoj v žánru a posunout nejen jeho technické hranice. Ti první však na druhou stranu trpělivě sytí fanouška hodinami a hodinami zábavy a pěstují jeho vztah k fantastice. Osobnost, které se budeme věnovat dnes, je pozoruhodná nejen audiovizuálními počiny. Jde o tvůrce, který si vyšlapal svou cestu k režisérské židli od těch skutečně nejnižších pozic. Ale také tvůrce, který překročil nejen rámec žánru, ale i samotné kinematografie a sám o sobě se stal kultem nejen mezi fanoušky, ale i mezi ostatními filmaři.

Joe (Josheph Gordon-Levitt) vede celkem spokojený život. Je mladý, pohledný, bohatý a práce je mu vždy naservírována rovnou pod nos. Jeho jedinou starostí tak zůstává být ve správný čas na místě. Joe je totiž takzvaný Looper – nájemný zabiják, jemuž jeho zaměstnavatelé posílají cíle k likvidaci z několik desítek let vzdálené budoucnosti. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se před ním objeví... on. Respektive jeho starší varianta (v podání Bruce Willise), která, aby toho nebylo málo, po krátké potyčce vezme roha, což pro Joea znamená krušné časy. Ostatně jako v každém jiném akčním filmu s podobnou tématikou (myslím nájemné vrahy, ne cestování v čase). Stihne chytit své budoucí já a odpravit ho dřív, než přesně tohle udělají bývalí kolegové s ním?