Masasumi Kakizaki má rád horory, o čemž se nás rozhodl přesvědčit v manze Skrýš. Kakizaki zmiňuje vliv Stephena Kinga a přiznává, že ho už odmalička fascinovalo všechno strašidelné. Už na základní škole zhlédl množství hororových filmů a rozhodně se nevyhýbal ani žánrové literatuře. Pro kamarády byl vždycky tak trochu úchyl. Skrýš se mu prý nepsala zrovna snadno, už od začátku ho provázelo hodně problémů, jako třeba když si namohl svaly při prozkoumávání jeskyně, kterou se chtěl nechat při psaní inspirovat, nebo když mu při kreslení dával zabrat karpální tunel. Inu, nejen pro krásu se musí trpět. Pro umění to platí dvojnásob. S čím tedy Masasumi Kakizaki vlastně přichází? O čem jeho Skrýš je?

Howard Phillips Lovecraft nepřestává fascinovat ani osmdesát let po své smrti. Jeho povídky se už dávno zařadily do zlatého kánonu hororové literatury, vytvořil v nich osobité univerzum, na které dál a dál navazují nové generace autorů. Neméně lákává se však zdá být i Lovecraftova rozporuplná osobnost. Nejen na ni se zaměřil americký spisovatel Paul La Farge v pozoruhodném románu Noční oceán. Ten sice není hororem, dokonce neobsahuje žádný fantastický prvek, hlavu vám však zamotá pořádně. Na počátku příběhu stojí doktorka Marina Willetová, od níž se čtenář dozvídá, že její manžel Charlie uprchl z psychiatrické léčebny a jeho poslední stopy končí na břehu jezera Agawam…

Obyvatelé Creek’s Cause zažijí nemalý šok, když se na jejich městečko zřítí meteorit. Krátce na to se začnou dít věci, o kterých se patnáctiletému Chanci Rainovi nezdálo ani v těch nejhorších nočních můrách. Lidé se mění v zombie, která mají spadeno na malé děti. Hlavními postavami dvoudílného příběhu Gregga Hurwitze jsou výše zmíněný Chance, jeho sedmnáctiletý bratr Patrick a stejně stará Patrickova přítelkyně Alex. Poměrně rychle přicházejí na to, proč jsou nákazou postiženi pouze dospělí. Ani jeden z nich však nemá vyhráno. Jakmile je totiž člověku osmnáct, ve vteřině se může rozloučit se svou lidskou existencí a šmahem se připojit k Lovkyním a Mapovačům, tzn. Hostitelům. Trojice hrdinů se musí naučit žít v novém světě...

Dánský autor Kaspar Colling Nielsen vstoupil do literatury v roce 2010 pozoruhodnou knihou Mount Kodaň, která se ihned po vydání stala obrovským hitem, o čemž svědčí i cena dánských kritiků za nejlepší literární debut. Čeští čtenáři se s Nielsenovou tvorbou měli možnost poprvé seznámit prostřednictvím jeho v pořadí až druhého románu Dánská občanská válka 2018-24, který loni vydalo nakladatelství Kniha Zlín. Stejně jako v případě prvotiny šlo o výjimečný čtenářský zážitek. Nielsenova Mount Kodaň je o hoře. Mimo jiné. O hoře, kterou dánská vláda nechala vybudovat za účelem větší prosperity státu, navýšení ekonomického blahobytu a v neposlední řadě i k obohacení původní fauny a flóry. Objevují se na ní nové zvířecí druhy...