Audioknihy dobývají poslední dobou srdce českých čtenářů, a ti se ve zvukové podobě mohou dočkat stále většího množství známých domácích i zahraničních románů. Výjimkou není ani úspěšná sceince fiction série Vilmy Kadlečkové, Mycelium, jejíž první díl pod názvem Jantarové oči právě vyšel jako audiokniha u nakladatelství OneHotBook. Jak tento příběh funguje v audio podobě, kde se herci střídají podle úhlu pohledu svých postav v jednotlivých scénách, a jak zakročila össenská církev proti jeho šíření na křtu audioknihy? Na všechny tyto otázky se vám pokusíme odpovědět v reportáži z velkolepého akce, na kterou, světe div se, přišly i živé houby! A samozřejmě nejen ony...

Drsní muži, nádherné ženy, zkorumpovaní politici i samozvaní ochránci zákona zalidňují ulice (Ba)sin City, temné metropole stvořené komiksovým mistrem Frankem Millerem. Do kin vstoupil druhý díl adaptace jeho slavné série, v němž je špína ještě špinavější, lesk okázalejší a zlo krutější než ve světě, jaký známe. V pokračování svého kultovního snímku z roku 2005 režisér Robert Rodriguez ukázal, že se všemi těmito schématy stále umí pracovat a dokáže z nich vytěžit maximum. Komiksové Sin City znamenalo v dějinách amerického komiksu průlom. Sin City, jehož první kapitola se objevila v tisku na jaře 1991, se stalo jedním z představitelů nového trendu, který viděl hranice dobrého a zlého rozmazaně...

V letošním roce se v Londýně konal Worldcon, světové setkání autorů a fanoušků SF, fantasy a hororu – výjimečná událost vzhledem k tomu, že v Evropě bývá jednou za dekádu, a navíc šlo o zatím největší Worldcon ze všech a rekordy překonalo i množství hlasujících v cenách Hugo. Jak con probíhal a co zajímavého přinesl do budoucna? Dopustím se menší odbočky: V kalifornské trilogii Kima Stanleyho Robinsona se postupně setkáváme se třemi možnými budoucnostmi tohoto amerického státu, jsme zavedeni do různě dystopických i utopických společností… a něco podobného zkusíme i zde. Podíváme se prostřednictvím letošního Worldconu, kam může světová i česká fantastika směřovat.

Jiřina Vorlová patří mezi nejzajímavější a nejvšestrannější osobnosti české fantastiky hned v několika ohledech: Významnou měrou se zasloužila o rozvoj RPG u nás, podílela se na příručkách pro Dračí doupě vydávaných nakladatelstvím Altar, je aktivní v několika SF fanklubech, organizuje na conech literární workshopy pro začínající i pokročilé autory a administruje nejslavnější domácí soutěž v oblasti fantastiky, Cenu Karla Čapka. V minirozhovoru pro XB-1 prozrazuje, co ji k fantastické literatuře přivedlo, jaké výhody i komplikace s sebou nese organizace CKČ a jaké soutěžní příspěvky mívají u porotců největší šanci na úspěch...

Jméno Jan Kotouč je už neodmyslitelně spjato s českou military science fiction. Vítěz Ceny Karla Čapka za nejlepší novelu v roce 2008, ceny Aeronautilus za nejlepší román a ocenění evropského fandomu Encouragement Award v roce 2012 má dnes na kontě sedm románů a pětici povídek, z nichž jedna se nachází i v angličtině na Amazonu. Nedávno vyšel jeho nejnovější román, už šestý příspěvek do série Sektor Hirano pod názvem Na prahu očistce. Na co se v něm můžeme těšit a co nového autor připravuje? To prozradil v prvním ze série minirozhovorů ke žhavým novinkám ze světa fantastiky, jež se na stránkách XB-1 budou vedle klasických rozhovorů častěji a pravidelně objevovat.

Na Festivalu fantazie jsem měla přednášku a besedu o současných angloamerických žánrových magazínech, kde jsem především chtěla představit zajímavé časopisy českému publiku a popsat změny, kterými od svého vzniku až dodnes prošel tento trh. Nejvíce jsem se soustředila na magazíny s volně dostupným obsahem, jejich obchodní strategie, výhody i nevýhody a způsob, jakým utvářejí dnešní svět spekulativní literatury – na čemž se mohou podílet autoři odkudkoli. Přednáška měla nakonec větší dopad, než jsem si dovolila doufat; vedla k jedné novince, s níž se snad brzy setkáte, potěšila přítomné autory a Františka Vrbenská mne vyzvala, abych na základě přednášky zpracovala článek. Tady je!

Další, v pořadí už neuvěřitelný devatenáctý ročník Festivalu fantazie je za námi. Účastníkům přinesl řadu zajímavých přednášek i workshopů, besedy, hry, divadlo i filmy. Můj letošní Festival fantazie lze ve střípcích popsat asi takto: Vyzkoušela jsem si Google Glass, zhlédla skvělé přednášky i představení Planeta Chotěboř o fanouškovských zážitcích z FF, seznámila se s vynikajícími vědci, zahrála jsem si Studenou válku a Firefly a tradičně se při diskusích s dalšími návštěvníky dozvěděla spoustu zajímavostí. Stejně jako všichni ostatní jsem rozhodně nestihla vše, co skvělý program nabídl, k tomu bych potřebovala ne jednoho, ale hned několik nadmíru pilných klonů…

Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu, protože tím, jak zůstávají utajeny naší mysli, nad námi získávají moc. Zahajovací pasáž jednotlivých dílů Mycelia nemůže být případnější. Jak série postupuje kupředu, její postavy se ocitají ve stále větším zajetí sil, které jsou jim do značné míry skryty – a musí podstupovat stále větší rizika, aby se vůbec udržely ve hře, jež se stává čím dál nebezpečnější. Lucasu Hildebrandtovi se rychle krátí zbývající čas, Össeanka ve vyhnanství Kamële se ocitá mezi mlýnskými kameny sporu trojice velekněží o moc, právnička Fiona si začíná palčivě uvědomovat, že se nevědomky zapletla do sporu, jemuž vůbec nerozumí, a mnozí další platí za nevědomost ještě krutější cenu…

Svou bohatou představivostí přenáší čtenáře do vskutku úžasných fantastických světů, učaruje jim postavami životnými víc než lidé z masa a kostí a umí je napnout jako struny, když jde oněm postavám o život – nebo ještě o mnohem víc… Řeč je samozřejmě o Vilmě Kadlečkové, české spisovatelce fantastiky, která se proslavila zejména svým cyklem Legendy o argenitu. Její pětidílná sága Mycelium, rovněž zasazená v argenitovém vesmíru, nyní úspěšně dobývá žebříčky nejprodávanějších knih na českém trhu. Třetí díl byl pokřtěn před necelým měsícem na Světě knihy, kde autorka za úvodní svazek pentalogie obdržela ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu za knihu roku a nejlepší původní českou či slovenskou knihu.

Letošní Svět knihy se nesl mimo jiné ve znamení science fiction, hororu a fantasy. Na fantastiku zaměřeným programem překypovalo zejména sobotní odpoledne knižního veletrhu – včetně už tradičního udílení cen Akademie science fiction, fantasy a hororu, rozmanitých besed, knižních křtů a dalších pořadů. Předávání cen tentokrát obohatilo několik nezapomenutelných momentů a vítězové na sebe v následující besedě, jež byla vítanou novinkou letošního ročníku, prozradili chtivému publiku řadu zajímavostí. Další novinky přinesl křest třetího dílu Mycelia a nechyběly ani aktuality týkající se audioknih vytvořených podle původní české fantastiky.

Dnes jsme si pro vás připravili rozšířenou verzi rozhovoru se spisovatelem Adamem-Troyem Castrem, jenž je u nás znám nejen svou povídkovou tvorbou (jeho kratší práce vyšly nejen v XB-1, ale i v české verzi magazínu F&SF), ale především skvělými SF detektivkami Vyslanci mrtvých a Třetí dráp boží s vyšetřovatelkou Diplomatického sboru lidské Konfederace Andreou Cortovou v hlavní roli. Pozoruhodně všestranný a talentovaný autor věnující se fantastice nejrůznějších žánrů i emocionálního ladění prozradil, co nového chystá, co si myslí o současné popularitě romanticky založených zombie a upírů i jak by to dopadlo, kdyby se mohl vrátit časem k mladší verzi sebe sama...

Syrová dystopie, sci-fi thriller nebo akční teenagerovská romance? Divergence se pokoušela být tím vším – a nakonec nedokázala úplně dostát požadavkům ani jednoho ze zmíněných žánrů. Jak tedy dopadla? Test a volba frakce, snaha projít výcvikem, odhalení spiknutí a protiútok – tak by se příběh dal shrnout, bez výraznějších zvratů či odboček. Při stopáži přes dvě a čtvrt hodiny ovšem působí většina filmu roztahaně a snímku by slušelo alespoň drobné zkrácení. Na dystopii moc mírné a zcela postrádající hutnou atmosféru, na thriller málo svižné, na romanci s příliš nefunkčním zobrazením ústřední dvojice. Existuje navzdory tomu nějaký důvod, proč se jít na tento snímek podívat?

Australský spisovatel Greg Egan, vítěz Huga, Locuse a Pamětní ceny Johna W. Campbella a autor u nás známý několika romány i povídkovými sbírkami z oblasti hard SF, se k nám letos vrací s románem Teranesie. Tentokrát zčásti opouští své obvyklé motivy z oblastí matematiky, kvantové fyziky a umělé inteligence a vydává se do vod biologie – a přináší stejně fascinující a poutavý příběh jako obvykle. Egan už svými předchozími romány a povídkami prokázal, že je mistrem extrapolace vědy a techniky za současnou úroveň poznání, leckdy k možnostem přímo ohromujícím, ale zároveň takovým, které se dnešní vědou nezdají být vyloučené...

Britského autora Marka Hoddera jsme si v českém překladu mohli poprvé povšimnout díky povídce Mimova mumie v nedávno vydané retrofuturistické antologii Plnou parou. Naštěstí jsme nemuseli čekat dlouho a už se u nás objevil i jeho v zahraničí vřele přijatý debutový román Podivná záležitost se Skákajícím Jackem. Na světoznámého cestovatele a dobrodruha Richarda Francise Burtona v něm čekají záhadná přepadení, podivné stvoření přezdívané Skákající Jack, tragédie přítele a posléze soupeře Johna Hanninga Spekea i nevysvětlitelné únosy kominíků – a na čtenáře pořádná dávka divoké a poutavé autorovy fantazie čerpající z mnoha známých děl slovutných literárních předchůdců.

Napjatě očekávaný čtyřicátý román ze světa Úžasné Zeměplochy se koncem loňského roku objevil na pultech knihkupectví – jak bych mu mohla odolat? Dlouho jsem však váhala, zda mám knihu recenzovat. Nadělila jsem si ji jako vánoční dárek a nepředpokládala, že bych na ni psala recenzi. Už v průběhu čtení se mi ovšem v mysli neodbytně vynořovaly věty a dokonce i celé odstavce, argumenty a protiargumenty, nápady, srovnání… Nemoc z povolání – ovšem ne u každé knihy se mi stává, že při čtení v duchu sepíšu hned několik kompletních recenzí. A tak jsem neodolala a své dojmy napsala. Recenze se tentokrát mírně protáhla; doufám však, že o to zajímavější pro vás bude…