Před několika desetiletími ji od zbytku světa odřízla nepopsatelná katastrofa. Nepopsatelná nikoli svou hrůzou nebo rozsahem, ale jednoduše tím, že jí zatím nikdo nedokázal skutečně porozumět… Ovšem lze do ní proniknout. Můžete se stát členy vědecké výpravy, která má za cíl oblast oddělenou tajemnou hranicí prozkoumat a lépe pochopit. Ale předtím si raději něco zjistěte o osudu předchozích expedic. Nápověda: poznání a slávy se jejich členové nedočkali. Ještě stále se tam chcete podívat? Láká vás neznámo a toužíte po objevování i za cenu značného osobního rizika? Gratuluji, zdáte se být vhodným kandidátem pro další expedici. Vítejte v Oblasti X, z níž nemusíte najít cestu k návratu...

Od seriálů o hackerech jsme už dlouho moc nečekali. Většinou v nich šlo o postupy, nad kterými by obraceli zrak i učitelé IVT, a polo-kyberpunková a technothrillerová klišé. Letošní novinka nezávislého scenáristy a producenta Sama Esmaila ale tento nepříznivý trend dokázala zvrátit. Jeho Mr. Robot má nakročeno k tomu, stát se žánrovou klasikou. Přitom přísně vzato ani nejde o sci-fi, spíše o lehce alternativní současnost, v níž jediná megakorporace vlastní přes 70 % dluhů fyzických osob a více či méně přímo ovládá nejrůznější aspekty společnosti. To je sice větší vliv, než má jakákoli korporace v našem světě, ale dosadit si na její místo známého giganta nevyžaduje až tak velký skok v představivosti...

Kim Stanley Robinson (*1952), autor osmnácti románů a desítek povídek, patří mezi přední americké autory fantastiky. Proslavil se zejména svou marsovskou trilogií, jejíž první dva díly (Rudý Mars a Zelený Mars) vyšly i u nás. Ať už píše o kolonizaci sluneční soustavy, nejbližší budoucnosti, problémech se životním prostředím, umění nebo alternativní historii, jeho příběhy jsou vždy propracované do nejmenších detailů, značně realistické a zároveň dobrodružné a čtenářsky zajímavé. Za svá díla obdržel ceny Hugo, Nebula, World Fantasy, Locus a mnohé další. Je znám také pro své levicové politické názory, aktivitu v ochraně životního prostředí a utopické myšlenky. Rozhovor jsme s ním připravili na Worldconu 2014...

David Šenk, známý svými pracemi i ze stránek časopisu XB-1, se nedávno představil svou už třetí povídkovou sbírkou v žánru science fiction. Po knihách Smrtelní bohové (2011) a Proudové šílenství (2013) k nám přichází Srdce ledu, jehož povedená obálka a slibná anotace nenechají chladným žádného fanouška klasické SF. Nakolik však totéž splňují i samotné povídky? Sbírku zahajuje povídka Souhvězdí Lva, která svým svižným jazykem i událostmi snadno vtáhne čtenáře do děje – ideální na začátek sbírky. Její námět sice balancuje na hranici klišé, ale Šenk si s ním poradil zkušeně, a tak ji nikdy nepřekročí na tu špatnou stranu. Uvěřitelná postava vypravěče a řada až satirických detailů...

Mám obrovskou externí paměť, vysoce citlivé vnímání času a vylepšený zrak. Alespoň když mám zrovna u sebe připojení k internetu, mobil nebo hodinky a brýle. Ale jen s tím se nehodlám spokojit po zbytek života. Mohli byste mě nazvat transhumanistou. Co že to je? Ačkoli sny o rozšiřování lidských možností tu byly odedávna, transhumanismus jako cílené směřování za tímto cílem je tu zhruba od poloviny minulého století a koncem 90. let se dočkal dokonce světové organizace, dnes se nazývající Humanity+. Nejde ale o žádné jednotné hnutí; někteří transhumanisté se nejvíce zajímají o vzdálenou budoucnost, filosofické problémy změn v podobě a schopnostech člověka, sociální dopady...

Jiřího Walkera Procházku známe jako skvělého spisovatele science fiction a Klárku Smolíkovou zase jako oblíbenou autorku knížek pro děti a večerníčků. Spisovatelský manželský pár se rozhodl jít společně skutečně do všeho, a to včetně psaní – a tak si pro nás připravili detektivku Mrtvá šelma, odehrávající se v současném Táboře. Můžeme se v ní těšit na spoustu napětí, záhad, vraždy, zajímavé exkurzy do historie i sympatické hrdiny, se kterými se naštěstí nemusíme hned loučit – znovu se s nimi setkáme v dalších dílech detektivní série Souřadnice zločinu. Jak oba zkušení spisovatelé vnímali psaní v tandemu a na co dalšího se od nich v blízké době můžeme těšit?

U nás kdysi tak oblíbený David Brin se po dvanácti letech vrací na český trh se svým nejnovějším románem, na který si zhruba stejnou dobu museli počkat i jeho američtí čtenáři. Přibližně tak dlouho mu totiž zabralo napsat sedmisetstránkový opus magnum, do něhož zahrnul lidskou společnost po těžkých společenských otřesech raného jednadvacátého století, první kontakt, investigativní žurnalistiku budoucnosti, oživování vymřelých druhů i z jeho tvorby dobře známý motiv pozvedání těch žijících. Co říkáte, cítíte se na divokou jízdu blízkou budoucností, virtuální realitou, napříč celým společenským žebříčkem včetně zástupců lidských poddruhů i mimozemských civilizací?

Letošní PragoFFest nabídl skutečně širokou škálu aktivit. Chtěli byste si vyzkoušet, zda rozpoznáte komunikaci s člověkem od softwaru, a poslechnout si přednášku od světového odborníka na práci a odkaz Alana Turinga? Dozvědět se pravdu a mýty o ebole? Zahrát si zajímavé deskovky? Pokochat se pohledem na precizně připravené kostýmy? Z mého pohledu už tradičně vítězil především vědecko-technický program, který přinesl i několik zajímavých nápadů k uskutečnění na Festivalu fantazie. Zdá se, že vědecká linie bude ještě čím dál tím lepší. A kromě programových linií bylo tradičně příjemné posezení s novými i starými přáteli v čajovně nebo u stolu nad zajímavou hrou.

Čtvrtý svazek úspěšné pentalogie Mycelium české spisovatelky Vilmy Kadlečkové přináší odpovědi i nové otázky a ukazuje nám známé postavy ze zcela nových úhlů pohledu. Zároveň se situace mezi jednotlivými civilizacemi vyhrocuje a postupně do sebe zapadá stále větší počet dílků složité a poutavé skládanky, ačkoli odkrytí celkového obrazu na nás samozřejmě čeká teprve v závěrečné části cyklu. Můžeme se dohadovat, jakou roli sehraje změna v Lucasově životě i co přesně má v plánu Aš~šád, autorka nám předkládá bohatou hostinu pro naši fantazii a vyvrcholení celého příběhu se kvapem blíží. Už příští rok se vše uzavře v pátém svazku série Hlasy a hvězdy...

Autorská dvojice Jan Hlávka a Jana Vybíralová nám přinesla druhý díl vědeckofantastického cyklu Algor pod – vzhledem k úctyhodnému rozsahu románu – tak trochu ironicky znějícím názvem Tenký led, ovšem vstup na něj se jim více než vyplatil. První díl pojmenovaný Mráz a hry vzbudil v loňském roce zasloužený zájem, vynesl jim nominaci na cenu Akademie SFFH a samozřejmě s sebou přinesl i vysoká očekávání vůči pokračování. Na po celý rok přetřásanou otázku: Podaří se autorům nasazenou laťku udržet? zní naštěstí odpověď, že nejen to – povedlo se jim ji překonat a nasadit ještě mnohem vyšší pro chystaný třetí díl série, Pomníky zimy. A pokud by se kvalitativní vzestup potvrdil, kdo ví, čeho se dočkáme?

Na začátku prosince se příznivci fantastiky včetně množství spisovatelů, překladatelů, nakladatelů a redaktorů sjelo už po třicáté na con do jihomoravské metropole Brna. Pořadatelé si pro ně tradičně připravili zajímavé přednášky, knižní křty, besedy, ale především jako vždy skvělou společnost, která je pro mnohé tím pravým důvodem pro každoroční předvánoční setkání. Loňský Fénixcon se nesl ve znamení restartu, kterých si domácí fantastika zažila v posledních letech víc než dost. Co všechno se dá restartovat? Čas, člověk, časopis, operační systém i život, jak zaznělo v pořadech. Čtenáře XB-1 určitě budou zajímat především novinky z besedy s redakcí časopisu, kterých není málo…

Spisovatelé Jan Hlávka a Jana Vybíralová autorsky spolupracují už delší dobu, na kontě mají společně napsané povídky, román Dračice a aktuálně pracují na mohutném science fiction cyklu Algor, jehož druhý díl s názvem Tenký led právě vyšel pod hlavičkou nakladatelství Brokilon. Vzhledem k pozornosti, jakou po zásluze Algor u českých čtenářů vzbudil, přicházíme s rozhovorem s touto slibnou autorskou dvojicí. Jak funguje spolupráce spisovatelského dua, jakým způsobem postupují u psaní dialogů a jak dokážou společně koordinovat tak komplexní příběh, jaký rozvinuli ve svém ambiciózním díle? A samozřejmě – co si pro nás chystají do budoucna?

Doctor Who, na českých televizních stanicích překládaný jako Pán času, je celosvětovým fenoménem a zejména v posledních letech velmi oblíbený i u nás. Kultovní britský science fiction seriál běží s přestávkami již od roku 1963 a postava Doktora se stala nedílnou součástí fantastické popkultury, ještě než se pojem popkultura dostal do běžného užívání. Není divu, že seriál následovaly i audioknihy, povídky a romány. Mezi ně patří i román Závoj smutku, příběh Jedenáctého doktora a jeho společnice Clary, který právě vyšel v českém překladu. Přináší přesně to, co od něj lze čekat – lehce potrhlou zábavu, trochu napětí a Doktora ve své nejlepší formě a společníky sloužící k tomu, aby mohl vysvětlovat geniální postřehy.

Lepší. Silnější. Rychlejší. Je to opravdu přesný popis toho, co znamená stát se kyborgem? Autoři v nové antologii Neila Clarka s názvem Upgraded zvážili tuto myšlenku a každý z nich dospěl k řešení jinou cestou. V šestadvaceti povídkách se lidé stávají živými zbraněmi, těžebními nástroji, napůl mimozemskými chimérami, zcela kybernetickými jedinci, polobohy, anděly a lecčím dalším… Málokterá antologie vznikla tak neuvěřitelně jako tato. V roce 2012 utrpěl Neil Clarke, editor časopisu Clarkesworld, těžký infarkt a následně mu byl voperován kardiostimulátor. Stal se kyborgem, což ho podnítilo zaměřit se ve své první tematické antologii právě na tento motiv...