Už jste se někdy probudili na neznámém místě s pohlednou ale neznámou ženou, která vás oslovovala cizím jménem, a neměli jste přitom kocovinu z třídenního flámu? Ne? Pak jste na tom o sto procent lépe než kapitán Colter Stevens (Jake Gyllenhaal), hlavní hrdina nápaditého sci-fi Zdrojový kód. Jak už asi víte z traileru, Colter se z ničeho nic probudí v jedoucím vlaku. Naproti němu sedí sympatická Christina (Michelle Monaghan) a mluví s ním, jako by byl někdo úplně jiný, což samozřejmě mladého vojáka zprvu zaskočí, ale rozhodně se s tím nehodlá smířit. A to ani po pohledu do zrcadla, kde se skutečně odráží tvář cizího muže.

Nedlouho poté navíc dojde k explozi, která z celé železniční soupravy vyrobí šrot, nevhodný ani na náhradní díly pro angličáky a nebohý Colter je přenesen na místo nové. Do bunkru bez použitelných dveří, vybaveného ale monitorem, skrz který se s ním poprvé spojí důstojnice Goodwinová (Vera Farmiga), přinášející neradostné objasnění situace. Kapitán Stevens se podle všeho přihlásil do experimentálního programu nesoucího název Zdrojový kód. Jde o jakýsi počítačový program, simulaci skutečného světa, zachycenou z doznívajícího obrazu reality v mozku mrtvého člověka. V tomto případě učitele Seana, nad jehož tělem Colter opakovaně přebírá kontrolu. Proč opakovaně? A proč vůbec? Inu, v programu ne nepodobném Matrixu může strávit pouze posledních osm minut před smrtí daného subjektu, načež se stane obětí výbuchu a je vyhozen zpět do bunkru, následně armádou opětovně „nahrán“ do simulace, atd. Úkol je jasný – nalézt, popsat a deaktivovat bombu a hlavně najít pachatele, jenž momentálně připravuje daleko rozsáhlejší teroristický útok, a tak by bylo dobré chytit ho dřív, než stihne odpálit Chicago směrem ke galaxii Pegasus.

httpvh://www.youtube.com/watch?v=RtiaSRAg6qk

Režisér Duncan Jones rozvedl příběh, který by se vešel do prostoru několikastránkové povídky, do snímku s devadesátiminutovou stopáží a zvládl to na jedničku. I když se asi není čemu divit, vždyť stojí za scifisty opěvovaným filmem Moon (2009), s nímž ostatně Zdrojový kód nese nejeden společný znak. Především, obě díla z velké části (dobře, Zdrojový kód trochu méně) staví na představiteli hlavní role. Jake Gyllenhaal, stejně jako Sam Rockwell v Moonu, nezklamal a dost možná podává jeden z nejlepších výkonů své dosavadní herecké kariéry. Za další jmenujme například menší kvantitu kulis. Zatímco Sam pobíhal následován robotím přítelem výhradně po měsíční základně, Jake si užil kromě několika vagónů již zmiňovaný klaustrofobní bunkr a posléze jedno nádraží, nebyl na tom tedy o moc lépe, nadaný režisér ovšem, jak Duncan dokazuje, k natočení perfektního diváckého zážitku nepotřebuje zrovna přehršel prostředí.

Děj svižně odsýpá, dialogy jsou smysluplné, události patřičně zdůvodněné, a ani co do technické stránky Zdrojový kód nikterak nezaostává. Na relativně omezeném prostoru se rozjíždí příběh, ve kterém nechybí akce, napětí, drama, ale ani humor, prvky romantiky a dokonce příměs žánru fantasy (kvůli překvapivé pointě raději nebudeme hlouběji rozebírat). Vidíte, pointa, po delší době před sebou konečně máme film s opravdu překvapivým závěrem, čehož bychom si měli jaksepatří cenit.

Zdrojový kód je největší dosavadní filmové překvapení tohoto roku, co se fantastiky týče, a žádný příznivec žánru by ho neměl minout. Už proto, že za podobné dílo by se nemusel stydět ani samotný Philip K. Dick.

Zdrojový kód (Source Code), USA, 2011, 93 minut

Režie: Duncan Jones, hrají: Jake Gyllenhaal, Michelle Monaghan, Vera Farmiga a další.