Ne každému vyhovuje hraní deskovek či čtení komiksů. Mezi žánrovými nadšenci se najde i nemalá skupina příznivců televizních seriálů, a přestože si i naše ratolesti mnohdy oblíbily klasiku typu Star Trek či Hvězdná brána, dříve nebo později si položíte otázku, jaké další klenoty lze potomkům nabídnout, když už je vesmírné cesty vyčerpají? Dnes se tedy naše recenzentky zaměří na seriálový počin tvůrčí dvojice Adam Horowitz a Edward Kitsis nabízející zajímavé zpracování povětšinou až notoricky známých příběhů, s nimiž jsou bezpečně obeznámeni nejen rodiče, ale i ty nejmenší děti. V pohádkovém světě seriálu Once Upon A Time do sebe zdánlivě nesmyslné prolínání reality a pohádky velmi rychle zapadne a vytvoří poměrně svěží žánrovou směs, kterou si lehce oblíbí celá rodina…

Jedinými novými postavami jsou Henry a Emma, všichni ostatní jsou dobře známi ze světa klasických pohádek. Ve chvíli, kdy Emma v den svých narozenin sfoukne svíčku, zaklepe na dveře jejího bytu jedenáctiletý Henry a tvrdí, že je její syn, jehož dala po porodu k adopci. Šokovaná žena nakonec souhlasí s tím, že chlapce odveze domů a poprvé se tak ocitá v malém městečku uprostřed lesů s půvabným názvem Storybrook. Cestou chlapce blíže poznává a se zaujetím naslouchá vyprávění nad jeho obsáhlou knihou pohádek. Henry se ji snaží přesvědčit, že obyvatelé městečka jsou ve skutečnosti pohádkové bytosti, které do našeho světa uvrhla kletba Zlé královny. Nepamatují si svá pravá jména a vlastně ani mnoho ze své minulosti na tomto světě. Každý jejich den je stejný, čas se v městečku zastavil.

Čím dál hlouběji se noříme do příběhu jedenáctiletého chlapce, jenž kvůli složitému vztahu s adoptivní matkou vyhledal svou matku biologickou. Odmítá se smířit s každodenní šedí maloměstského života a snad si proto vytvořil svůj vlastní svět mýtů a pohádek. Emma si ke ztracenému synovi pomalu vytváří vztah a snaží se mu skrze pohádkové příběhy přiblížit, jenže nic nebude tak snadné, jak se jí zprvu může zdát. Už v úvodní sezóně se na poměrně malém prostoru rozehraje zajímavé drama, během něhož postupně poznáváme údajně zakleté pohádkové bytosti a snažíme se rozluštit nejen jejich společnou historii, ale i příběhy v pozadí, jejich motivace a vzájemné vztahy.

Obě recenzentky mají za sebou všechny sezóny, přičemž je třeba zmínit, že stejně jako jedenáctiletý Henry, i zápletky, konflikty a postavy v průběhu let dospívají, ztrácejí na pohádkovosti a nabývají čím dál realističtějších rysů. A zatímco první sérii lze bez váhání sledovat i s jedenáctiletými dětmi, diskutovat nad každým dílem a rozehrát hru najdi pohádkovou postavu ve svém okolí, v dalších sezónách je třeba počítat s tím, že se příběh přiklání spíše k dospělému publiku. Ať se nám to totiž líbí nebo ne, v pohádkách vyprávěných dětem jsou často zapsány modelové situace, které se často opakují v životech dospělých. Téma boje dobra se zlem, složitých rozhodnutí, pravé podoby lásky či téma užití magie – jistých životních zkratek…

Jedinec A – V první sezóně mi vadil obličej prince Krasoně. Zato hravost, veselost a lišáckost Rampelníka byla velmi sympatická. V dalších sezónách třeba nechápu postavu kapitána Hooka. Říkal si sice, že je ďábelsky pohledný, mně ale spíš připadal ďábelsky slizký. Co mě zaujalo velmi, byl hluboký příběh Cory, Srdcové královny a matky Zlé královny. Ale asi nejvíc mi byla sympatická Merida. Dívka, co se stala královnou.

Jedinec B – Souhlasím, příběh Cory byl opravdu velmi silný. Strašně se mi tedy nelíbilo, jak opustila svou prvorozenou dceru a také to, jak si sama vytrhla srdce. Příběh její druhorozené – Reginy, Zlé královny (Lana Parilla) byl taky zajímavý. Snažila se tolik zničit štěstí hlavních hrdinů, aby v nich nakonec našla spojence a rodinu. Musela také přetrpět hodně bolesti, aby po tom všem, čím si prošla, našla štěstí.

Charaktery i motivace postav se s postupujícími díly prohlubují a vztahy se stávají složitějšími. I přes veškerá úskalí se však autorům daří udržovat dostatečné napětí, jež mnohdy posílí vhodně dosazená nová pohádková postava či zajímavá nová zápletka. V průběhu jednotlivých sezón se připravte na přehlídku zlých i dobrých pohádkových postav, z nichž některé vás překvapí podivuhodnou nejednoznačností. Seriál Once Upon a Time probouzí především ve své úvodní sezóně chuť vrátit se ke kdysi milovaným pohádkám, zaujme hravostí a lze ho sledovat s dětmi od jedenácti let. Nesporným kladem je pak také fakt, že si seriál oblíbí jak chlapci, tak dívky. V současnosti se premiérově vysílají díly šesté série, kde se už stačil mihnout Aladin či kapitán Nemo, a i když se mohou ozvat hlasy kritizující netradiční světlo, do něhož tvůrci staví tradiční charaktery jako Červená Karkulka, Sněhurka, Popelka či Pinocchio, tak se i v jejich případě dostavuje chuť oživit si původní literární předlohu, což lze brát jednoznačně za klad.

A co vy, znáte pohádky dobře?

Viděli jste Once Upon a Time?

Která z postav je podle vás nejlepší?