Vyslání Integrálu do vesmíru má být největším a nejdůležitějším činem v dějinách lidstva, díky kterému bude myšlenka Jednotného státu dostupná i vzdáleným civilizacím. D-503 je oddaným číslem společnosti a zároveň jedním z konstruktérů Integrálu. Právě začíná psát báseň vyjadřující sílu, velikost a krásu Jednotného státu pod vedením velkého Dobroditele. Nejedná se však o prostý názor jednotlivce, jde o názor všech, všech čísel. Tedy žádné já, ale jedině MY.

Ke konci loňského roku se čtenářům naskytla neobvyklá příležitost seznámit se s nejznámějším dílem Jevgenije Zamjatina hned ve dvou provedeních. Nakladatelství LEDA vydalo román s klasickým překladem manželů Tafelových, nakladatelství Maťa přišlo s novým překladem od Václava Königa. Tento článek nemá komparativní záměr, zvolili jsme knižní verzi od nakladatelství LEDA, která je na pultech knihkupectví poněkud viditelnější. V době vydání obou knih navíc v galerii DOX v pražských Holešovicích probíhala výstava Skvělý nový svět, která byla inspirována dystopickými romány Konec civilizace, 1984 a 451° Fahrenheita od klasiků žánru. Návštěvníkům asi netřeba připomínat působivost expozice, někteří by možná i rádi zapomněli. Počáteční i závěrečná myšlenka byla však až banálně jednoduchá: Na jednu stranu zmíněné dystopické vize působí značně nepravděpodobně, ovšem s trochou rozhledu se ukazuje, že realita všedních dnů je v mnohém předčila. Do toho přichází znovu vydaný Zamjatin a s ozvěnou volá: „Já byl první!“

Lidé v románu nemají jména, pouze čísla s písmenem značícím pohlaví a zařazení. Bydlí ve skleněných domech bez možnosti skrýt jakékoli tajemství. Spuštění rolet pro trochu soukromí je možné jen díky zvláštnímu povolení, pouze na krátkou dobu a jen za účelem uspokojení sexuálních potřeb. Čísla se milují bez lásky, nemají cokoli cítit, nemají mít fantazii ani sny. Čísla jsou nahraditelná a postradatelná. Jsou rovnicí, kterou se konečně podařilo zintegrovat. Jsou svým vlastním aritmetickým průměrem, jemuž je diktována každá minuta života. Největším nebezpečím je hrozba iracionality. Svoboda je iracionální. Ačkoli je Dvousetletá válka jen dávnou vzpomínkou, všichni vědí, kam dokáže svoboda lidstvo přivést. A proto se lidé svobody vzdali a dobrovolně se stali čísly.

„… Zamjatin ukazuje, kam skrytě míří technicky vyspělá společnost … je to džin, kterého lidé bezmyšlenkovitě vypustili z láhve a nedokážou ho vrátit zpět.“ – George Orwell

Přestože je román My zaměřen na příběh jednotlivce, dokáže v rámci deníkových záznamů zachytit a popsat mnoho figurek, které se ve stínu Jednotného státu pohybují. Každá má nějaké to tajemství, kterých ani takto dokonalý svět není zcela zbaven. D-503 je zpočátku natolik věrným článkem celku, že si přímo říká o vychýlení z rovnovážného stavu. Povaha nového mileneckého vztahu ho začíná znejišťovat, brání mu utřídit si myšlenky a nutí ho vykonávat iracionální rozhodnutí. Bezelstný klid se promění ve strach doprovázený věčným ohlížením přes rameno. V kontextu své doby se jedná o dílo naprosto výjimečné. Pásma myšlenek, hledání dokonalého stavu společnosti nebo vize technického pokroku poukazují na fakt, že avantgarda byla v plném proudu a revoluce zrovna tak. Možná je dnes román nahlížen spíše jako dílo inspirační, jako odrazový můstek pro velikány, však se také všechny stěžejní motivy později v nějaké podobě znovu objevily. Přesto jde o dílo ucelené a dodnes čtivé, ani takřka po sto letech nejde o román zastaralý.

Jevgenij Zamjatin: My

vázaná, překlad Jaroslav a Vlasta Tafelov, 248 stran, 288 Kč