Ročník 2012 byl pro science fiction na českém trhu možná až překvapivě vlídný. Stížnosti na nedostatek kvalitní vědeckofantastické literatury blednou tváří v tvář slušnému počtu pozoruhodných žánrových počinů. Vybrat mezi nimi pouhou desítku zasloužilých reprezentantů byl bezesporu náročný úkol. Posuďte sami, jak se to povedlo. A pokud snad přihodíte vlastní výběr či trefné připomínky, budou rozhodně vítány. Snad nikdo dnes není schopen přečíst celou žánrovou produkci, i kdyby se snad specializoval pouze na science fiction, přesto nám na stránkách XB-1 doufejme nic opravdu důležitého neuniklo. Vše ostatní je jen otázkou vkusu, i když některá jména by snad neměl pominout žádný ryzí SF fanoušek – Miéville, Reynolds, Stephenson, Strahan… až z toho jde hlava kolem.

Ernest Cline: Ready Player One

Geekovina! A proč taky ne? Geeci jsou v kurzu a my se tak můžeme s hrdostí hlásit ke své závislosti na fantastických světech a v neposlední řadě i na počítačových hrách. Pravda, cílová skupina knihy je „pařani pětatřicet a výš“, což možná není ten nejsilnější demografický vzorek k úspěchu na českém trhu, ale vychutnat si ji může každý se slabostí pro hry. Pokud ujíždíte spíše na science fiction seriálech, pusťte se místo toho do Scalziho Červenokabátníků.

Edita Dufková: Zpráva z Hádu

V tradičním lednovém suchu to byla pro fanoušky science fiction vskutku vydatná vzpruha. Románový debut Edity Dufkové samozřejmě není bez chybičky, ale už jen to, že česká autorka má odvahu pustit se do vesmírné hard-SF a učinit tak se ctí je vpravdě obdivuhodné. Lze jen doufat, že se v budoucnu dočkáme dalších podobných chuťovek. Máte-li rádi vesmírnou SF s příchutí detektivky, pak nezapomeňte přibalit Stanici Armida od Lucky Lukačovičové.

Stephen King: Dallas 63

Tak nám zabili Kennedyho! Anebo ne? Atentát na oblíbeného amerického prezidenta je lákavým rozcestníkem pro spisovatele se slabostí pro hrátky s možnostmi odlišného historického vývoje. S cestováním v čase se král hororu příliš nepáře, ovšem obraz Ameriky padesátých let předkládá zaručeně věrohodným způsobem. King jako autor science fiction? To se nestává zrovna často, o to víc je to pro žánrové čtenáře lákavé…

China Miéville: Ambasadov

Snad ke každé knize Chiny Miévilla lze prohlásit: „Skvělé, ale…“ Jenže on se o nějaké ty rozumy zapšklých recenzentů zrovna dvakrát nestará. Je rozhodně nejsvébytnějším autorem fantastiky 21. století a jeho první čistokrevná science fiction je toho opět důkazem. Lingvistická ekvilibristika tu sice zastiňuje ostatní složky příběhu, ale když se do románu ponoříte do hloubky, žádné recenzentské „ale“ vás nedonutí vynořit se ještě před koncem.

Hannu Rajaniemi: Kvantový zloděj

Science fiction neznámého finského autora? Buď nakladatelská sebevražda, nebo na tom románu vycházející žánrové hvězdy budoucnosti opravdu něco je… Veškeré recenze se i u nás prozatím předhánějí ve chvále a dokonce tu padají stejně nadnesená přirovnání k žánrovým stálicím jako v zahraničních kritikách. Odhoďte obavy a pusťte se do dobrodružné, inovativní, atraktivní, čtivé, oslepující a proklatě návykové science fiction, jaká tu už hodně dlouhé nebyla!

Alastair Reynolds: Transport ledu

Další „návrat ztraceného syna“. Po letech se k nám vrací oblíbený Alastair Reynolds. Transport ledu nacpal veškeré zvraty Zmarovské trilogie do jedné jediné knihy. Patrně nejžánrovější SF kniha tohoto roku sleduje vesmírnou výpravu nedobrovolných hrdinů prostorem i časem na cestě ke kontaktu nejedné mimozemské civilizace. Příběh začíná jako komorní „clarkovská“ scifárna a rychle se rozvíjí do „baxterovských“ rozměrů, v nichž nás autor se střídavým úspěchem bombarduje pocity údivu. Chcete nášup? Pak je tu Castro, Asher, Melko a Reed!

Neal Stephenson: Anatém

Také Neal Stephenson se vrátil na český trh a opět ve velkém stylu. Stejně jako Miéville, tak i Stephenson jde svou vlastní cestou a i když se leckdy utápí do své intelektuální sebezahleděnosti, pořád je to fascinující čtení, jež by nemělo uniknout náročnějším čtenářům žánru. Zvláště když se – opět stejně jako Miéville – vydává na cizí planetu v originálním vědeckofantastickém výtvoru, jenž přesahuje úzké hranice žánrové literatury.

Jonathan Strahan: Nejlepší science fiction a fantasy – 2011

Přísně vzato, nová ročenka Jonathana Strahana neobsahuje zrovna velkou porci čistokrevné science fiction, ale i na tu v ní určitě narazíte, stejně jako na povídky zkoumající žánrové hranice a samozřejmě také na fantasy v rozličném pojetí. Čtenáři časopisu XB-1 nenajdou lepší „knižní nášup“ v podobě zahraničních prací a všichni ostatní se mohou těšit na přinejmenším ryze nadprůměrné povídky. Pokud máte rádi antologie fantastických prací, tenhle odvážný projekt si zaslouží nejen vaši pozornost, ale především podporu.

Ondřej Štindl: Mondschein

Výlety českých „mimožánrových“ spisovatelů do hájemství science fiction bývají zajímavé, často však narážejí na bariéry neznalosti žánrových pravidel, což bývá jen málokdy přínosné. Ovšem v případě ponurého obrazu apokalyptického totalitního světa Mondscheinu se to povedlo nadmíru uspokojivě a přesvědčivě. A navíc jde o vizi natolik ambiciózní a nebojácnou, že usvědčuje ze lži všechny, co tvrdí, že u nás nelze podobně ctižádostivou SF psát a vydávat.

Connie Willisová: Kniha posledního soudu / O psu nemluvě

Konečně jsme se dočkali slovutných výletů časem do minulosti od madam Willisové. Volně pojatý cyklus patří k nejznámějším případům využití tématu cestování v čase v současné science fiction. Po komerčním neúspěchu autorčina knižního debutu na českém trhu je to záslužný a pozoruhodný nakladatelský kousek, jenž je třeba skutečně ocenit. Přitom jsou oba romány poměrně odlišné, a co teprve cenami zavalené povídky z chystané sbírky Vnitřní záležitosti…

Doporučená science fiction literatura:

– Neal Asher: Orbus

– Jack Campbell: Chrabrý

– Adam-Troy Castro: Třetí dráp boží

– Alex Drescher: Jeden z devíti

– Lucie Lukačovičová: Stanice Armida

– Sergej Lukjaněnko: Rytíři čtyřiceti ostrovů

– Paul Melko: Prstenec singularity

– Robert Reed: Dřeň

– John Scalzi: Červenokabátníci

– Vladimír Šlechta: Keltská brána

Nová vydání:

– Robert Harris: Otčina

– R. A. Heinlein: Dveře do léta

– Roger Zelazny: Pán světla