Temnými cestami 19. století (recenze)
Edice Mistrovská díla evropského komiksu nakladatelství Crew otevírá druhou desítku titulů a těžko si pro tuto příležitost představit vhodnějšího kandidáta, než nejuznávanějšího komiksového kreslíře z bývalého východního bloku Grzegorze Rosińského. Polský rodák dokázal už v dobách studené války spolupracovat s renomovanými scenáristy evropského formátu, díky čemuž prorazil skrze železnou oponu. Po vyhlášení stanného práva v rodné zemi mu nezbývalo nic jiného, než Polsko opustit a otevřít si tím naplno bránu dvorany světové komiksové slávy. V knize Temnými cestami se nám dostává dvojité porce výdobytků jeho kreslířského nadání. Nejprve v příběhu Pomsta hraběte Skarbeka navštívíme Paříž roku 1843 a následně zamíříme na Divoký západ, kde na nás čeká Western, příběh, jenž je datován o patnáct let později…
Pomsta hraběte Skarbeka vyšla v letech 2004 až 2005 původně jako dvoudílný komiksový příběh klasického evropského formátu a scénář k ní napsal rodák z belgického Bruselu Yves Sente. Smutným faktem je, že od této výrazné osobnosti evropské komiksové scenáristiky u nás až doposud žádný titul nevyšel. Přitom to byl právě on, kdo s Rosińským začal spolupracovat na jeho nejznámější komiksové postavě Thorgalovi, poté co její osudy přebral po Jeanu Van Hammeovi. Sante získal rovněž právo pokračovat ve Francouzi hýčkané a již od roku 1946 vydávané komiksové sérii Blake et Mortimer, na které se za ta léta vystřídalo množství významných scenáristů a kreslířů.
Sente se ve scénáři k Pomstě snažil, aby Rosińskému, jenž byl už poněkud vyčerpaný z Thorgala a toužil použít odlišné výtvarné techniky, příběh evokoval některé okamžiky z jeho života. Sledujeme tedy příběh polského emigranta, který zakotvil v uměním nasáklé Paříži. Opustil hmotné zabezpečení a jal se budovat kariéru malíře, jehož talent nezůstane dlouho nepovšimnut. Obchodník s uměním mu záhy nabídne smlouvu, jež se bohužel stane jablkem sváru. Prostředí uměleckých snobů je totiž plné intrik a podrazů, což se je naplno odkryto po jedenácti letech, kdy se na pařížské kulturní scéně objevuje tajemný hrabě Skarbek, který vlastní hojnost nových obrazů mladého umělce, po kterém se na dlouhá léta slehla zem.
Yves Sante vypráví neobvyklý příběh pomocí zinscenovaného soudního procesu, jenž postupně odhaluje minulost nadaného malíře i Skarbekův úděl ve spletité konspirativní hře. Hrabě před tribunálem odhaluje osudy umělce poté, co policie našla jeho osobní věci ve vodách Seiny a dopis na rozloučenou zanechaný u blízkého přítele. Příběh plný dobrodružství, romantiky, zrady, pirátů, vražd i touhy po pomstě bere naslouchajícím dech. Osudem spřádané nitky odhalují fakta, jež nejsou mnohým z pařížské společenské smetánky příjemná, a začíná být navýsost jasné, že ať tenhle případ dopadne jakkoliv, bude to poprask, o němž se mluvit jen tak nepřestane.
Yves Sante své vyprávění předkládá hned v několika žánrových rovinách. Spojovacím faktorem je drama ze soudní síně, které čtenářům nejprve odhalí životopisný sled událostí z mládí hlavního hrdiny v kontextu společensko-historických událostí, pokračuje romantickým a vášnivý pařížským pobytem, jenž se z touhy po získání uznání a finančního zaopatření začíná měnit v detektivku z vyšší společnosti, aby následně přeskočil k dobrodružnému románu pro dospívající. Vše vrcholí při thrillerovém vyložení karet na stůl. Nechybí ani segmenty erotického dusna či odlehčující prvky spojené především reakcemi diváků během soudního líčení nebo následného presentování situace v tisku. Vítaným zpestřením je využití reálných postav Fryderyka Chopina a Alexandre Dumase, přičemž fragmenty a odkazy na Dumasova Hraběte Monte Christo jsou umně zakomponovány do osudů našeho hrdiny. Velikán romantismu však není jediným autorem, jehož odkaz se v komiksu odráží.
Pokud něco příběhu dává celistvý tvar, je to především precizní kresba Grzegorze Rosińského. Jednotlivé panely působí jako samostatné vyzrálé malby, které nepostrádají dynamiku ani cit pro detail. Kreslíř si navíc díky změnám prostředí vyzkoušel pestrou žánrovou paletu – oku lahodící dobrodružné, detailní, potemnělé i erotické scény, ale i o mnoho méně poutavé scény od justičního tribunálu jsou podávány tak, že příběh snad ani na okamžik neztrácí na tempu. V záplavě digitální kresby a počítačových kouzel narážíme na něco, co jako by pocházelo z jiného, dávno zapomenutého světa. Světa malířských mistrů. Vše se projevuje i na výsledném vyznění barev, jež evokují díla umístěná ve světových galeriích. Souznění scenáristy a kreslíře se v Pomstě hraběte Skarbeka projevuje ve své nahé podstatě, stejně fascinující jako dívky stojící modelem v příběhu, jenž nepostrádá odvěké lidské touhy a sny.
Scénář ke druhému příběhu má na svědomí další z mohykánů evropské tvorby, Belgičan Jean Van Hamme. Věhlasná je samozřejmě především jeho spolupráce s Rosińskim na Thorgalovi, česky vyšlo ale také samostatné album Šinkl a jeho velká síla. V letech 1999 až 2003 se u nás objevilo i prvních pět knih slovutné série XIII, ovšem o vydání zbývajících dvanácti alb si bohužel prozatím můžeme nechat jenom zdát. I tentokrát byla prvotním impulsem Rosińského únava z vlastní tvorby, která pro něj začínala být příliš stereotypní, a tak mu Van Hamme nabídl zcela jiný žánr. Originál Westernu poté vyšel v květnu 2001.
A tak spolu s tvůrci zavítáme do Wyomingu roku 1858. Zbohatlík Ambrosius Van Deer přijíždí do díky železnici vzkvétajícího města, aby pátral po ztraceném příbuzném, jenž jako jediný přežil ve věku pouhých čtyř let řádění indiánů. Na dlouhé cestě vlakem mu dělá společnost mladinká dcera Cathy prahnoucí po světě pistolníků. Setkání příbuzných ovšem nabere neočekávaný spád a zem nasákne krví. Po tragicky končící přestřelce se v ději posouváme o čtrnáct let kupředu, kdy sledujeme osudy Natana Chisuma, nadaného pistolka s jednou rukou. Minulost se protne s přítomností díky Natanově milostnému vzplanutí k již dospělé Cathy Van Deerové. Následky krvavé minulosti jsou ovšem nemilosrdné, až se na jazyk dere staré známé přísloví o tom, že Bůh stvořil lidi silné a slabé a až Samuel Colt tuto nerovnost eliminoval.
Přestože příběh nenese nijak nápaditý název, od první stránky se naopak snaží pokud možno vyhnout klasickým žánrovým dogmatům. Jeho děj je oproti předchozímu komiksu mnohem přímočařejší, i když ani zde není nouze o dějové zvraty a odhalení. Plusem je pak jednolitost příběhu a absence určité teatrálnosti. Ve výsledku se tak čtenáři dostává napínavý a drsný westernový příběh, jehož kresba je realističtější a propracovanější. Scény, které se v Pomstě rozpíjely v uměleckém oparu, zde mají výraznější kontury a realističtější vyznění. Ani barvy nejsou na jedné straně exoticky hýřivé a na druhé městsky potemnělé, ale mají sépiové tónování, které příběhu dodává šmrnc srovnatelný se starými fotografiemi. Pokud se nespoutané Rosińského umělecké ego někde vyřádilo, tak je to v předělech mezi jednotlivými kapitolami, které tvoří dvoustrany s regulérní malbou oleje na plátně.
Jedenáctá kniha řady Mistrovská díla evropského komiksu je doposud jednou z nejzdařilejších a dává tak tušit, že se i do budoucna máme na co těšit. Umělecké kreativitě Grzegorze Rosińského dávají vyniknout zdařilé scénáře se snahou o dramatické završení. Nakladatelství Crew je pak na místě poděkovat, že na českém trhu zdařile a především úspěšně rehabilitovalo evropský komiks, a popřát šťastnou ruku v následujícím výběru (letos nás v mistrovské edici čeká ještě druhý svazek erotické Druuny a na závěr také Jodorowského návrat v Bílém lámovi). Snad se jim se stejným úspěchem bude dařit i u současné evropské produkce v rámci chystané edice Modrá crew…
Temnými cestami
scénář: Yves Sente, Jean Van Hamme, kresba: Grzegorz Rosiński
brožovaná / vázaná, překlad Richard Podaný, 224 stran, 589 Kč / 849 Kč
Související odkazy:
Emigrant králem evropského komiksu (preview)
1 720 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
Akurát včera som prečítal Pomstu hraběte Skarbeka, celkom ma dostalo, ako dokázal scenárista na takej relatívne malej ploche dostať do príbehu hádam až 3-4 prekvapivé zvraty, z toho jeden z nich si ponechal až vyložene na poslednú stránku. A maľba je skutočne prekrásna, tiež sa stotožňujem s tým, že v súčasnej digitálnej produkcii pôsobí ako zjavenie, je skutočne prekrásna. Dnes si dám Western.