Aleš Pitzmos je zkušený autor dříve publikující pod cizokrajnými pseudonymy Christopher de Glenville a Alec Palmer. Fanoušky vědeckofantastické literatury však zaujal až románem vydaným pod vlastním jménem v úspěšně se rozvíjející edici Evropská space opera nakladatelství Brokilon. Jeho Světlo pulsaru si u čtenářů vedlo dobře a řadě honosící se především románovým cyklem Algor autorské dvojice Jan Hlávka a Jana Vybíralová ostudu zcela jistě neudělalo. Přestože šlo o samostatný příběh, nyní jsme se dočkali volně navazující Záře supernovy. Obě knihy lze v rámci cyklu zvaného Vesmírná asociace číst bez znalosti druhé knihy, což může být výhodné pro všechny nové čtenáře. My pro vás navíc máme skutečně obsáhlou ukázku…

Aleš Pitzmos: Záře supernovy

brožovaná, obálka frenta / Dollar Photo Club a Lukáš Tuma, 386 stran, 298 Kč

Umíral jsem na ledové planetě. Byl to můj nejlepší přítel, který mě tam našel a vykonal nade mnou rozsudek. Byl mým žalobcem, soudcem i katem zároveň. Měl jsem tam zemřít, ale já přežil. Za cenu toho, že už jsem nebyl takový jako předtím…

Kdysi jsem býval důstojníkem v elitní jednotce Ozbrojených složek Vesmírné asociace, ale pak jsem odmítl splnit rozkaz, uprchl do nepřátelského Extrasolárního společenství a našel tam nový domov. Jenže Vesmírná asociace znovu drtivě zaútočila. Někteří lidé si mysleli, že se to už nikdy nestane. Já ne, ale mě nikdo neposlouchal. Báli se mě. Nevěřili mi. Protože už jsem ani téměř nebyl člověk…

Prohráváme na všech frontách a na mně je, abych se společně s Desmondem Sommersem a dalšími společníky vydal na zoufalou misi, která má za cíl osvobodit tajemného Vězně X, disponujícího znalostmi, jež by mohly celý konflikt zvrátit. Cesta mě však zavede mnohem, mnohem dál. Na Antára v jeho loži z oblaků na rozhraní mezi světlem a temnotou, kde se mé nejhorší noční můry stávají realitou…

Ukázka z knihy:

Související odkazy:

Nechte se oslnit Světlem pulsaru (ukázka)

Když vesmír není černobílý… (recenze)