SF na malířském plátně: Shaun Tan
Ještě před pár lety znala australského výtvarníka Shauna Tana jen nevelká skupina čtenářů, především proto, že se soustředil na tvorbu pro děti. Jeho příběhy jsou však natolik univerzální, že oslovily i dospělé a navíc se k této cílové skupině posunul i sám autor. Do širšího povědomí pronikl především dvěma projekty – grafickým románem z roku 2006 Nový svět (v originále The Arrival) a oscarovým animovaným filmem The Lost Thing (2010). Tanův distingovaný styl našel uplatnění v komerční ilustraci, ale rozvinul se až v momentě, kdy jej začal používat jako prostředek vyprávění. Obrazy zastupují slova, nebo spolu vytvářejí harmonické či disharmonické vztahy, a z této symbiózy vznikají Tanovy nejlepší práce.
Jeho literární ambice se projevily ve středoškolských letech, kdy psal vědecko-fantastické povídky a obesílal jimi bez úspěchu vydavatelství. Vedle toho maloval krajiny a pomalu si nacházel cestu k ilustrování prostřednictvím malých zakázek. Mezi prvními to byly nízkonákladové SF časopisy Aurealis a Eidolon, které mu sice nikdy neotiskly jedinou povídku, ale zato se v redakci zalíbily jeho obrázky. Přišlo první ocenění a teprve pak se začal vážněji zabývat myšlenkou na další uplatnění v této profesi. Univerzitu skončil se slibně se rozjíždějící kariérou v oblasti literatury pro děti a mládež, především jako autor obálek.
Obrázkové knihy, ať už dětské, komiksy, či grafické romány, se staly jeho dominantními produkty. V tomto ohledu na něj mělo vliv několik různých autorů, nejen výtvarníků. Vyhovuje mu povídkový styl vyprávění, tedy krátký příběh se silným obsahem, a tady vzpomíná na Zvířecí farmu od George Orwella a na Raye Bradburyho. Poprvé si vyzkoušel tuto formu ve spolupráci s australským spisovatelem pro mládež Garym Crewem, s nímž dal dohromady sbírku hororových povídek After Dark a science fiction The Viewer. Pomohl mu vnímat ilustrované publikace i jako prostředek vyprávění pro dospělé.
Zatímco vydával knihy pro děti (The Rabbits, The Red Tree, Eric), pracoval pět let na grafickém románu Nový svět, který je určen dospělým čtenářům a známe ho i z českého vydání. Představoval pro něj výzvu i experiment, neboť chtěl sdělit příběh bez použití jediného slova. Kombinuje realisticky pojaté postavy s fantastickými stvořeními a prostředím, které fungují jako symbolické, zástupné elementy, s nimiž se setkává člověk, když se ocitne v cizí zemi. Dobu mohutné vlny přistěhovalectví do Spojených států v minulém století evokují nejen některé nepřímé odkazy, ale i černobílé a sépiové tóny ilustrovaných stránek připomínající staré fotografie.
Černobílé kresby jsou základem všech Tanových ilustrací, ovšem další kroky už závisí na povaze projektu. Má tak rozsáhlý arzenál dovedností, že může vybírat z desítek možných kombinací různých médií – akryl, olejové barvy, pastely, akvarel, barevné pastelky, tuš, linoryty, koláže i digitální grafika. Jen tak mimochodem se pustil do modelování a jeho socha k příběhům bratří Grimmů se ocitla v nominacích na hlavní cenu ve 21. ročníku soutěže Spectrum. Navíc se stále seriózně věnuje krajinomalbě. Žádný z těchto okruhů ale nevyzdvihuje nad druhý a hranice mezi „vysokým“ a „nízkým“ uměním pro něj nemá žádný význam.
Z Tanových knih vyšly v češtině rovněž Erik, Příběhy z konce předměstí, nebo Pravidla léta, barevně ilustrovaná kniha pohrávající si se vztahy a pravidly, která si vytvářejí děti. Ostatně hravost a objevování jsou principy, které se prolínají celým Tanovým dílem. Spíš než jako tvůrce se cítí jako prostředník, který se nechává vést inspirací a odhaluje věci, které jsou hluboko pod povrchem racionálního, dospěláckého pohledu na život a na svět.
Související odkazy:
Shaun Tan co nevidět objeví Nový svět…
Surrealisticko pitoreskní pouť do Nového světa (recenze)
Shaun Tan vypráví Příběhy z konce předměstí
Naučte se včas Pravidla léta! (recenze)
1 869 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
The Lost Thing doporučuji celé: https://vimeo.com/63003515
Jinak Erik je i v knize Příběhy z konce předměstí, skoro se divím, že ho český vydavatel vydal i samostatně.