Máme je rádi a vážíme si jich. Jsou to osobnosti domácí žánrové scény a jejich práce nám přináší jen a jen radost. Jenže co oni sami považují v žánru za to nejpozoruhodnější? Co by nám chtěli doporučit? Půjde o knihy, které bychom od nich nečekali? Půjde o knihy, které jsme snad sami dosud přehlíželi, a přitom bychom moc rádi věděli, co na nich věhlasné osobnosti zaujalo? V dalším článku naší nové série jsme požádali Lívii Hlavačkovou, Roberta Pilcha a Dušana Fabiana o to, aby čtenářům doporučili trojici knih fantastického žánru. Nemuselo jít o tituly, které snad pokládají za nejlepší, každopádně jde ale o knihy, které mají rádi a neváhají se o to s námi podělit…

LÍVIA HLAVAČKOVÁ DOPORUČUJE

Vyprávět o pár knihách, které mám ráda, je poměrně jednoduché. Ale doporučit třeba takového Pána prstenů či Harryho Pottera nemá zas tak velký význam. Najít o něco méně známé a stále výborné knihy je už složitější. Možná proto jsou v mém výběru rovnou celé série.

JIM BUTCHER: HARRY DRESDEN

Není až tak časté, aby knize pomohl nedokončený seriál. Ale právě díky seriálu jsem se o existenci této série dozvěděla. Harry Dresden je čaroděj/detektiv žijící v Chicagu. Zpočátku řeší především malé, zdánlivě bezvýznamné případy, ovšem později se zaplétá do velkých věcí. Knihy mají detektivní formát, jednotlivé zápletky se do konce vždy rozuzlí, ale Dresdenův příběh pokračuje dál. Děj bývá poměrně přímočarý, ale vývoj postav a hlavně občas přímo až děsivé změny ústřední postavy dělají ze série napínavou oddechovku. Navíc drsňák Dresden ve svém dlouhém rozevlátém kabátu a s věčným postojem: „Můžete mi…“ (udělat kafe) je sympaťák, o kterého se můžete skvěle bát. Pro zdatné angličtináře doporučuji v původním vydání.

MARY STEWARTOVÁ: KOUZELNÍK MERLIN

Jde už o starší knihu, ale rozhodně stojí za to. Je psaná z Merlinova pohledu a příběh začíná v jeho dětství. Už tam si asi Merlin získá sympatie většiny nerdů, ale nejen těch. Merlin je parchant bez otce, s divnými vidinami, který ví víc, než by měl. Kniha ukazuje přerod z chlapce do mladého čaroděje, jenž podporuje Uthera Pendragona a později i jeho syna Artuše. Celá trilogie sleduje Merlinův život až do doby, kdy to dopracuje na starce žijícího v jeskyni. Volné pokračování je už vyprávěno v třetí osobě a zaměřuje se spíše na Artuše než na Merlina a uzavírá tak zajímavou verzi známé legendy.

JURAJ ČERVENÁK: CHŘESTÝŠ CALLAHAN

Kniha se mi dostala do ruky ráno po skončení Fénixconu a začetla jsem se do ní hned ve vlaku z Brna. Než jsem dojela do Bratislavy, měla jsem už většinu přečtenou a zbytek jsem zhltla pár dní poté. Zdálo se mi, že se autor při psaní dobře bavil, což mi výborně sedlo. Nejde o román, ale o oddělené příběhy, které na sebe volně navazují. Je to opět oddechovka bez zbytečně překombinovaného děje ve westernovém prostředí s démony a indiánskými bohy. Chřestýš je sympatický hrdina s ještě sympatičtějšími bouchačkami a moc bych si přála, aby o něm možná někdy v budoucnu vyšly další příběhy.

ROBERT PILCH DOPORUČUJE

Stejně jako všichni ostatní, i já jsem měl docela problém z celé hromady zajímavých knih, které jsem v životě přečetl, vybrat ty tři nej. Nakonec jsem se rozhodl, že vyberu knihy, které mě nějakým způsobem donutily změnit názor nebo mě někam posunuly. A třeba i vám, čtenářům XB-1, poskytly hezké chvíle a něco vám daly. A pokud jste je nečetli, rozhodně doporučuji.

KIR BULYČOV: ALENKA Z PLANETY ZEMĚ

V dobách mého raného dospívání byla tahle knížka jako blesk z čistého nebe – utopická budoucnost, kdy se všem žilo dobře, ale hlavní hrdinku přitom trápily stejné povinnosti jako všechny děti. Musela chodit do školy, poslouchat rodiče… což se jí samozřejmě vždycky nepodařilo. K tomu si připočtěte vědecké objevy, létání vesmírem, hromadu zajímavých mimozemšťanů… a vynikající Malákovy ilustrace, se kterými budu mít Alenku už asi navždycky spojenou. Nové vydání z Tritonu s ilustracemi Lubomíra Kupčíka je také nádherné, ale přece jen, když tuhle knížku čtu svým dětem, volím raději staré vydání. A dobrá zpráva nakonec – Bulyčovovy knihy nezestárly, dětem se líbí pořád.

ROBERT A. HEINLEIN: DVEŘE DO LÉTA

Tu historku už jsem vykládal několikrát, přesto si ji neodpustím ani teď. Na Dveře do léta jsem narazil náhodou, když si je moje maminka zapomněla na toaletě. Otevřel jsem je… a byl jsem ztracen. Na tom záchodě jsem se zdržel hodně dlouho a nepřestal jsem číst, ani když mě zbytek rodiny z oné místnosti vyhnal. Byla to moje první dospělácká science fiction. Od té doby jsem Heinleinův majstrštyk přečetl ještě mockrát. Technika v té knize roztomile zestárla, ale příběh je pořád stejně silný jako kdysi. Pokud jste román ještě nečetli, prosím, přijměte pozvání k vyprávění o kocourovi, který neměl rád déšť a sníh ho studil do tlapek. Choval však pevné přesvědčení, že když se otevře dostatečný počet dveří, jedny přece musí vést do jasného letního dne…

ISAAC ASIMOV: JÁ, ASIMOV

A na závěr malý úkrok stranou. Asimovovy paměti byly paradoxně první knihou, kterou jsem od tohoto klasika žánru četl. Je to tlustá bichle na tenkém papíře, ale těch více než šest set padesát stran letí jako vítr. Autorovy životní osudy jsou totiž nejen hodně zajímavé, jsou navíc podány i neskutečně lehkým, čtivým stylem. Asimov představí čtenářům své životní, politické i jiné názory, a přitom ani chvilku nenudí. Když jsem ještě pracoval v knihkupectví, ještě nadšený z čerstvého přečtení knihy jsem na lidech zkoušel test. Říkal jsem jim: Otevřete si ji na libovolné stránce a čtěte. Ručím vám, že se budete smát. Ten test vždycky vyšel a ti lidé si Asimovovy paměti navíc vždycky koupili. Dodnes, když je mi občas smutno, sáhnu po nich, vyzkouším tentýž test znovu na sobě a pak čtu, čtu, čtu… A špatná nálada je pryč.

DUŠAN FABIAN DOPORUČUJE

ARKADIJ A BORIS STRUGACKIJ: PONDĚLÍ ZAČÍNÁ V SOBOTU

Jedno z mých prvních střetnutí s fantastikou. Hned po Alenčiných vesmírných dobrodružstvích od Bulyčova. Řeknete si – dílo ruských klasiků z prostředí vědeckého ústavu – to bude nuda. Omyl. Objektem výzkumu VUČK (Výzkumného ústavu čar a kouzel) totiž není žádná tvrdá věda, ale věci jako sedmimílové boty, flašky s džiny, kolo štěstí anebo nerozměnitelná kopějka. Ústav řídí člověk, který se pohybuje v čase nazpátek, mezi předními vědci najdeme nejednoho známého mága a mezi technickým personálem mimo jiné kupříkladu upíra nebo čarodějnici. Na pozadí humorného příběhu sice sem tam zaznějí i kritické tóny na účet společnosti, ale i ty většinou směřují k pobavení – například nezapomenutelný projekt doktora Pohromila, jenž se pokouší vytvořit dokonale šťastného člověka. Kniha je jednoduše studnicí neotřelých nápadů. Sám si nejsem jistý, nakolik její čtení ovlivnilo můj pozdější výběr povolání. Stejně jako její hrdina jsem totiž skončil na Akademii věd.

TIM POWERS: BRÁNY ANUBISOVY

Strhující příběh namixovaný z těch nejfajnovějších ingrediencí, jaké fantastický žánr skýtá. Historická fantasy, science fiction a horor v jednom. Někteří dokonce tvrdí, že stěžejní dílo steampunku. V podstatě jde o časovku, přičemž většina děje se odehrává v precizně vykresleném viktoriánském Londýně. S hlavním hrdinou, profesorem literatury (Powers nezapře své původní povolání), si projdete všemi jeho proměnami – od stok zločineckého podsvětí až po noblesní salóny básníků včetně toho Byronova. Klubko neuvěřitelných dobrodružství však nezamotávají jen časové paradoxy, ale především skvěle využitý Lovecraftovský motiv přemísťování duší mezi těly a magické rituály skutečně nepříjemných záporáků. Navíc vám ručím za to, že nepoznáte rozdíl mezi reálnou a smyšlenou historií. Tim Powers (alias William Ashbless) je totiž skutečným mistrem mystifikace.

JOHN AJVIDE LINDQVIST: AŤ VEJDE TEN PRAVÝ

Asi nejsilnější čtenářský zážitek z poslední doby. „Upírská romance“ převyprávěná ze skutečně nevšedního úhlu. Příběh dvou školou povinných dětí – šikanovaného chlapce a nemrtvého děvčátka, jejichž přátelství postupně přerůstá do něčeho snad ještě silnějšího, než je láska. Kingovský styl vyprávění, hluboký ponor do psychologie postav, šokující naturalismus, to vše v prostředí špinavého stockholmského sídliště osmdesátých let minulého století. Prostě síla.

Související články:

Osobnosti žánru doporučují (Kadlečková, Němec, Procházka)

Osobnosti žánru doporučují (Nováková, Podaný, Kopřiva)

Osobnosti žánru doporučují (Herec, Vrbenská, Šlechta)

Osobnosti žánru doporučují (Rečková, Králik, Renčín)

Osobnosti žánru doporučují (Veselá, Hokr, Kyša)

Osobnosti žánru doporučují (Pavelková, Kotrle, Linc)

Osobnosti žánru doporučují (Ríša, Lukačovičová, Pavlovský)

Osobnosti žánru doporučují (Bronec, Neomillnerová, Hlávka)

Osobnosti žánru doporučují (Slováková, Popiolek, Medek)

Osobnosti žánru doporučují (Dufková, Pelech, Nečas)

SPECIÁL: Redakce webu XB-1 doporučuje (Buriánková, Kubátová, Bílek)