Jsem fanoušek Star Wars? Jasně, že jsem. Sice si nekupuju umělohmotné světelné meče a nemám doma robůtka R2D2, ale na staré trilogii jsem vyrůstal. Universum George Lucase mě jako kluka okouzlilo a teď konečně došlo na pokračování Návratu Jediho z roku 1983, které jsem viděl jako capart. Paráda! Po návštěvě filmu nezbývá než se zamyslet nad tím, co nám tedy J. J. Abrams po působivých upoutávkách a dlouhých deseti letech nadělil, ovšem hned na začátku upozorňuji, že se v rámci recenze nevyhnu prozrazení některých dějových zvratů a osvětlení, jakým směrem se příběh a osudy postav ubírají. A tak, pokud jste film ještě neviděli, raději nečtěte dál a zkuste najít kino, kde film stále ještě běží…

Jednoduše řečeno, jde o nostalgický návrat pro fanoušky a současně převyprávění známých motivů pro nové diváky. Síla se probouzí má oldschoolový feeling původní trilogie, obohacený o dnešní trikové možnosti, aniž by se utápěla v barevném digibordelu (haněném v nové trilogii). Působí opravdově – záběry na krajiny, design lodí a základen, kostýmy a mimozemšťané, vše je méně virtuální a více reálné. V tomhle ohledu jsem byl nadmíru spokojen. Síla se probouzí je šedivější, špinavější a v bitkách působí realističtěji než kdy dřív.

Hudba Johna Williamse je pořád stejně skvělá, ale nové zapamatovatelné melodie chybí nebo jsou nevýrazné. Výsledek splňuje Williamsův standard, netvoří však nástavbu, a tak je to víceméně s celým filmem. Po řemeslné stránce jsou nové Hvězdné války samozřejmě dokonalé a málokdo by čekal opak. Abrams navíc umí pracovat s kamerou a scénami efektivněji než Lucas a v akci dokáže zaujmout. Snímání vzdušných soubojů a pozemních přestřelek je radost sledovat. Po technické a formální stránce se podařilo zachovat pravou atmosféra Hvězdných válek, jenže dál už to tak slavné není.

Epizoda IV. verze 2.0

Nové Hvězdné války mě nestrhly, nedojaly ani nijak nepřekvapily. Problém není v postavách, podobných tématech ani v celkovém ladění. Problém je v ději. Je přímočarý (rozuměj blboučký) a předvídatelný až hanba. Viděli jste ho mnohokrát, což by ani tak nevadilo, ostatně ani původní trilogie nebyla ódou na složitý příběh, problém je v tom, že Síla se probouzí nepokrytě recykluje dějovou osu epizody IV s trochou motivů z epizody V. Úvodní titulky nás informují, že Luke Skywalker se ztratil a Odboj (Rebelové – jen se jmenují jinak) v čele s generálkou Leiou ho hledají za pomoci mapy.

Tuto převelice důležitou a tajnou informaci schraňuje kdo? Hádáte správně. Roztomilý robůtek (ale opravdu strašlivě roztomilý robůtek) BB-8, který se odloučí od svého pána. Zase se náhodou dostane k novým hrdinům. Zase se ho snaží dopravit k Odboji. Zase je přítomno něco jako Hvězda smrti. Opět ji dobývá pár stíhaček, aby ji zase odbojáři zničili, protože inženýři Prvního řádu (Impérium – jen se jmenuje jinak) prostě dělají stejnou chybu pořád dokola. Pokud byl útok Hvězdy smrti napoprvé obrovský napínák a v epizodě VI ho umocnil střet Luka s Vaderem, tady je to zívačka. Víme, jak to celé dopadne. V zásadě se díváte na remake, i když v jiném kabátě.

Nové postavy zastupuje černošský stormtrooper Finn a poprvé jako hlavní hrdinka v SW univerzu půvabná Rey (sběračka odpadu na planetě Tatooine… pardon, Jakku). Na straně zla je to pak Kylo Ren. Drsňák s maskou a rudým mečem se záštitou. Jeho postava je po Rey druhou nejdůležitější (vyjma Harrisona Forda) a skýtá trochu jiný pohled na známý boj dobra a zla. Tím výčet končí. Ve filmu se sice mihne i Oscar Issac jako pilot Odboje, ale v podstatě o něm nevíme nic. Noví hrdinové jsou sympatičtí od samého začátku. Vyměňují si spoustu hlášek a celkově baví. K tomu nutno dodat, že epizoda VII je dosud nejvtipnější ze všech dílů, zejména díky odkazům na původní trilogii.

Charaktery ale nejsou prokresleny do hloubky. Děj je rychlý, scéna střídá scénu a vypadá to, jako by si většinu materiálu autoři nechávali až na pokračování. Příběh celkově utíká tak rychle (od bitky k bitce), že se prakticky neobjasní, co se posledních třicet let dělo. Pozadí nových Válek zůstává jen načrtnuto, což vidím jako zásadní chybu. Byl jsem zvědavý, jestli vznikla nová Republika. Jak funguje a kdo ji vede? Co se stalo s vojsky Impéria a zbytkem galaxie? Jakým způsobem se navrátilo zlo a jak to, že je ještě silnější než kdy dřív? Na tyto otázky film neodpovídá. Vše je zkratkovité, načrtnuté. Když pak dojde na veledůležitý zvrat (rovněž se opakující z epizody 4), víme sice, že je to špatné, ale nechápeme, proč se to stalo ani co to znamená pro galaxii. Ačkoli mě politika v nových Válkách nebavila, tady bych namísto akce trochu toho vysvětlení ocenil.

Starý Ford a mladičká Rey

Mužskou část diváctva (ostatně i tu ženskou) jistě potěší, že před kamerou se povětšinou motá právě Daisy Ridley (fakt sympaťanda), která není pouze pěkným ksichtíkem (ačkoli na „sexistické“ železné bikiny si nechte zajít chuť). Má totiž dobře napsanou postavu a také ji dobře hraje. Ostatně, scénář ji tlačí do popředí kvůli odkazům k minulosti. S ní a Hanem Solem vás čekají nejzajímavější a nejdojemnější scény z celého filmu, což fanoušek očekává a Abrams mu je naloží v uspokojivé míře. Neubráním se prozrazení souvisejícího, ačkoli jste něco takového museli čekat. Rey je Silou pozitivní a právě okamžiky, kdy se v ní probouzí, jsou hodně působivé. Není jich mnoho a odvíjí se ve zrychleném tempu, ale fanouškovské srdce přesto zaplesá, obzvlášť ve finále, které se tradičně neobejde bez souboje světelných mečů. Ty zůstávají svou choreografií při zemi (máchání bez kotrmelců a salt) a připomínají původní trilogii, i když ne tak docela. Dokonce je to ten nejšpinavější a nejvíc reálně zpracovaný zápas, který jsme dosud mohli vidět.

Navzdory tomu je místní záporák poněkud rozporuplný. Vyznění jeho dějové linky v mých očích trochu sráží nebezpečnost Temné strany. Kylo Ren není Darth Maul ani Darth Vader (ačkoli by jím rád byl). Jeho charakter ve výsledku působí tragicky, možná spíš až tragikomicky protože neznáme dostatečně pozadí jeho postavy a těžko se s ním lze ztotožnit. Děj hrdiny netlačí na samé dno (podobně jako v epizodě IV) a přestože se na ně fajn kouká, nic moc se o nich nedozvíme. Překážky přicházejí a odcházejí jako by samy od sebe a nedochází ke klasickému vystavování napětí. Vzájemné vztahy jsou opět zrychlené a mnohdy nedávají smysl (objímání hrdinů, kteří se v podstatě neznají). Ve výsledku sledujeme na oko sympatické, ale jinak zcela nepoznané lidi. Přítomnost Hana a Žvejka naštěstí rozjasní tvář každému fanouškovi. Nutno dodat, že takhle dvojka neztratila ani po letech jiskru.

Staronové motivy

Abrams rozhýbal staré universum, které je tentokrát dravější a působivější na oko, líbivé scény a epické bitvy, spoustu odkazů a vtípků na starou trilogii – to vše diváka potěší a funguje bezchybně. Nedokázal však vybudovat silný příběh, mystický přesah nebo hloubku. Režisér zkrátka nevypráví svůj příběh. Síla se probouzí působí nedotaženě. Ano, akce je dokonalá, atmosféra taktéž, film utíká a nejednou vás rozesměje. Jenže obměňovaní známých replik a křísení starých motivů zkrátka nemůže udělat samostatný film, který by se mohl hrdě postavit vedle starších dílů. Našel jsem sice různé drobnosti a jednotlivosti, užil si několik výborných situací a mnoho fórků. Na plnohodnotné pokračování to ale nestačí.

Co dodat? Zůstalo to někde na půl cesty. Je otázkou, do jaké míry byl Abrams pod tlakem studia Disney. Ve výsledku se ale tak moc snaží zavděčit fanouškům původní trilogie, že přitom zapomněl na to, že Hvězdné války dříve okouzlily milióny diváků hlavně svou inovací, nečekanými zvraty, jistou dávkou patosu a mystickou hloubkou. Až na nich byl vystaven opus galaktického dramatu s efektními bitvami, napětím a humorem. Lucasově nové trilogii (I.-III.) se dá vytýkat mnohé, ale alespoň vzal diváka zase někam jinam, ukázal nové věci, předvedl novou dějovou linii. Cílem nových válek je nepochybně nabrat další fanoušky. To se snímku daří a já mu to přeju. Motivů je tu totiž dostatek, postavy jsou zajímavé a mají potenciál. Hrdinové se teprve rodí, jsou ve vývinu a zatím jen přebírají štafetu od starých známých. Budu proto doufat, že epizody VIII. a IX. se dokáží vymanit z pout omezení a přinesou něco, co jsme ještě ve Hvězdných válkách neviděli.

Síla se opravdu probudila, mám ale pocit, že spíš jen pro většinovou masu. Nové Hvězdné války jsou povedeným zábavným blockbusterem, který na velké plátno prostě patří. Jsou dravější, akčnější a také mnohem vtipnější, ale strhnout nebo dojmout dokážou patrně jen skalní fandy. Jako rozjezd trilogie může fungovat epizoda VII docela slušně, jako samostatný film nikoli. Přestože je zde mnoho jen naznačeno a ještě víc nevyřčeno, hlavní osa vyprávění je tak silnou kopírkou, že nedokáže po tolika letech zaujmout. Naštěstí tu máme sympatickou hrdinku, která má do budoucna slušný potenciál. Obzvlášť v situaci, kdy ji opouštíme. Teď už jen zbývá, aby k tomu někdo přihrál kreativnější scénář. Podkladů na nové galaktické drama přihrál Abrams dostatek a nových snímků se v rámci univerza chystá víc než dost…

Sci-Fi / Dobrodružný / Akční / Fantasy

USA, 2015, 136 min