V posledních letech se cena Hugo stala více než kdy jindy politickým kolbištěm autorů značně odlišných názorů. Jde o reakci na trend, jenž zvýhodňoval tzv. politicky korektní názory, tj. anglicky psanou fantastiku z pera autorů jiných národností či práce s homosexuálními či lesbickými motivy atd. Na jednu stranu se tento trend projevil příjemnou diverzifikací přístupů a motivů, zvýšila se rovněž šance zahraničních autorů publikovat své práce v mnohdy prestižních periodikách. Ovšem našly se i stinné stránky, kdy Huga leckdy vyhrávaly především práce odpovídající těmto hodnotám bez důrazu na jejich kvalitu, což není nikdy ku prospěchu, ať už jsou ony hodnoty jakékoli. Přesto byl tento trend prosazován spíše nenápadně v rámci celospolečenských liberálně orientovaných změn.

Reakce odlišně smýšlejících autorů na sebe nenechala dlouho čekat a jak už to tak bývá u méně progresivních názorů, prosazování protichůdného směru je mnohem radikálnější a bohužel rovněž zhoubnější pro cenu Hugo jako takovou. První úspěchy tohoto konzervativně orientovaného směru se objevily v minulém ročníku s některými v rámci kampaně propagovanými nominacemi (román Larryho Correii či kratší práce Dana Wellse, Brada R. Torgersona a Theodora Beala publikujícího pod pseudonymem Vox Day). Celá akce ovšem začala už o rok dříve, ovšem na nominacích se projevila až napodruhé, jenže onen dílčí úspěch není ničím oproti naprosté dominanci, kterou kampaň zaznamenala v letošních nominacích, a to zejména v oblasti kratších prací (románovou kategorii není tak lehké podobným způsobem zmanipulovat, protože v ní hlasuje většina, zatímco v kategoriích kratších prací hlasuje znatelně menší počet hlasujících).

NOMINACE NA CENU HUGO ZA ROK 2014

Liberální většina je přes všechna varování zaskočena úspěchem letošní akce a už nyní se objevují možné verze obrany. Někteří se od Hugo a Worldconu znechuceně odvracejí. Jiní navrhují v letošním roce plošně hlasovat pro neudělovat (anebo, pokud je to možné, hlasovat pro práce mimo výše zmíněný seznam). Další pak navrhují mobilizaci pro nadcházející ročníky Huga, ať už neřízenou vedenou prostým navýšením počtu hlasujících, či řízenou, tj. vystavení konkurenčního liberálně orientovaného seznamu prací vhodných k nominaci. Ať už se budoucí vývoj posune kamkoliv, jedno je jasné, ve výsledku to ještě více poškodí ceny Hugo, které se už tak potýkají s nezájmem čtenářské veřejnosti. Abychom však nekritizovali pouze americké žánrové ceny, je na místě uvést, že i česko-slovenské Ceny Akademie SFFH prošly v minulých letech obdobným bojem a nyní se zřejmě dočkáme jejich posledního ročníku, aniž by to žánrovou veřejnost příliš trápilo. Uvidíme, jak se situace vyvine ve světě i u nás…

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY (ANGLICKY)

Konzervativní seznamy:

SAD PUPPIES 3: the 2015 Hugo slate

Rabid Puppies 2015

Varování před úspěchem kampaně:

Yes, the Sad Puppies campaign swept the Hugo Awards (Jason Sanford)

Reakce na ostrou kritiku seznamů ze strany konzervativců:

Defenders of the Nail House (Brad R. Torgeson)

Sad Puppies Update: Honesty from the Other Side (Larry Correia)

Analýza konzervativních seznamů a výsledných nominací:

Entering the Lists

Instant Analysis of the 2015 Hugo Nominees

Reakce na nominace od Charlie Jane Andersové:

The Hugo Awards Were Always Political. But Now They’re Only Political

Reakce Johna Scalziho:

A Note About the Hugo Nominations This Year

Nominace mimo konzervativní seznamy:

The Sad Puppy-Free Hugo Award Voter’s Guide

♦