Pestrá nadílka lovecraftovské hrůzy (recenze)

Autor Michal Sirotek | Aktuality | Pondělí 16 března 2015 14.55

Nejstarší a nejsilnější emocí lidstva je strach, a nejstarším a nejsilnějším druhem strachu je strach z neznáma, autor výroku, zakladatel věhlasného mýtu Cthulhu a průkopník moderního hororu Howard Phillips Lovecraft se dodnes stává inspirací pro četné autory a jeho dílo stále jitří fantazii mnoha čtenářů. Na sklonku minulého roku vydaná antologie Černá křídla Cthulhu přináší četným příznivcům mistra hrůzostrašné literatury jednadvacet příběhů tzv. lovecraftovského hororu, kterou sestavil expert na spisovatelův život a dílo, S. T. Joshi. Co se pod tímto pojmem skrývá, jaké jsou texty uvnitř knihy a stojí antologie za pozornost, jež jí byla v poměrně slušném množství věnována?

Potěšujícím faktem je, že se autoři nesnaží původní díla kopírovat, ale přistupují k tématům lovecraftovských kosmických vizí, květnatého stylu a bizarních představ podle svého: osobitě, nesvázaně, s rozdílnou atmosférou, stylem i vyzněním. Tím zůstávají důstojnější poctou Lovecraftovu dílu, než kdyby se snažili napodobovat. Žádný z textů se nedá nazvat průšvihem nebo snad nechtěnou karikaturou. Autoři (zpravidla) pracují s dnešním jazykem a své myšlenky a nápady zasazují i do témat, která se na první pohled k lovecraftovské pseudomytologii a stylu nehodí. Ale i přes rozdílný způsob vyjadřování je vidět, že základní pilíře Lovecraftova díla, tedy kosmicismus, boj lidské mysli s cizorodým prvkem nebo hrůzy vyvolané bytostmi za hranicemi prostoru a času jsou univerzální a mají věčnou platnost. Příběhy uvnitř knihy tak vytvářejí rozmanitou koláž, kde se mísí povídky krátké (několikastránkové) i delší a strukturovanější. Jsou zde vyprávění svižná a úderná, v nichž jsou prvky hrůzy zobrazeny zcela konkrétně, i příběhy plynoucí pomalu se snovým zabarvením, které pracují s pouhými náznaky a čtenářovou fantazií. Najdete tu povídky, které se přímo inspirují mýtem Cthulhu (nebo samotnou osobou H. P. Lovecrafta), ale i příběhy, jež s mýtem souvisejí pouze okrajově.

Narazíte tu na příběh tvrďáckého hrdiny, který kosí temné kreatury brokovnicí (Nižší démoni, Norman Partidge), vyprávění z drsného prostředí zločineckého ghetta (Jak dostat chapadláka, Michael Shea), nebo ne temně laděnou cestu, kde autor střílí strohé věty jako kulky samopalu (Vyrývání, Joseph S. Pulver, Sr.). S pouhými prvky a náznaky hrůzy, které nesouvisí s mýtem Cthulhu, si pohrávají například Pouštní sny (Donald R. Burleson), Uchvácení (William B. Spencer) či Záměna (Michael M. Smith). Nechybí ani nenáročné jednohubky: Násilí, dítě důvěry (Michael Cisco), Susie (Jason van Hollander) nebo Vytí v temnotách (Darrell Schweitzer). Možná to působí na první pohled chaoticky, ale pravdou je, že díky žánrové rozdílnosti jsou Černá křídla Cthulhu hodně zábavným čtením.

Osobně mě nejvíce oslovily následující příběhy: Pickmanova modelka Caitlín R. Kiernanové, kde hrdina pátrá ve dvacátých letech minulého století po herečce, která měla uměleckou roli v surrealistickém němém filmu s velmi temným vyzněním. V Hotelu Broadsword Lairda Barrona se pak protagonista musí vypořádat s cizorodými entitami, které napadají nejen jeho mysl. Zaujme i Pravda o Pickmanovi Briana Stableforda, kde je pointa sice očekávaná, ale důmyslně napsaný rozhovor dvou hlavních postav vše vynahradí. Korespondence Camerona Thaddea Nashe Ramseyho Campbella zase čtenáři předkládá fiktivní dopisy, které obdržel HPL od svého poněkud vyšinutého fanouška. Tunely Philipa Haldemana pracují především s fantazií, v níž malého Davida pronásledují noční můry obřích červů. Všem těmto příběhům pak dominuje silná atmosféra, temné ladění a plíživá hrůza, která se dokáže dostat pod kůži. Formální stránka antologie je rovněž nadprůměrná, musím pochválit úvodní slovo, vkusnou obálku i celkovou úpravu.

Antologie Černá křídla Cthulhu bezpochyby potěší všechny příznivce H. P. Lovecrafta a nabídne směsici textů, z nichž je většina nadprůměrná a několik opravdu výborných. Pokud máte rádi mysteriózní atmosféru s plíživou hrůzou, která dokáže zalézt pod kůži, pokud se neštítíte trochu té nechutnosti i hrůzy fyzické, a pokud se nebojíte vstoupit do světů a příběhů, které dokážou příjemně (i nepříjemně) mrazit – jste bezpochyby na správné adrese. Lovecraftův odkaz žije dál, mimo jiné právě i v této knize.