Ponurý dům stojící na kraji města není stejný jako ostatní domy na Hřebenech. Liší se od nich svou šedou a drolící se fasádou, která dělá okolí ostudu, a místní by snad právě kvůli ní v sousedství raději nebydleli. Ani jeho obyvatelé nejsou jako ostatní. Dům, jemuž se přezdívá Šedý, totiž slouží jako útočiště nechtěných dětí. Potomků narozených s postižením, o něž už se jejich rodiče nechtěli dále starat a snad pro jejich vlastní dobro je odložili do ústraní k jim podobným – k nedokonalým dětem a jejich vychovatelům. Jenže Šedý dům má i svůj vlastní řád a svá vlastní pravidla, do nichž nemají dospělí co mluvit. Román Smečka ze čtvrtého pokoje je úvodní díl trilogie Dům, ve kterém… arménské spisovatelky Mariam Petrosjanové, který může svou podivností čtenáře zprvu odradit, ale nakonec si je právě díky ní podmaní…

Život obyvatel domu má s realitou za jeho oplocením pramálo společného. Děti se v něm dělí do několika skupin, které se od sebe nemohou lišit více. Na jedné straně zde žijí ukáznění a bázliví Bažanti, pro něž je sebemenší porušení pravidel doslova nepředstavitelné, na straně druhé pak kupříkladu Krysy, punkeři, jimž není žádná lumpárna cizí a příbory v jídelně musí být k jejich stolu přimontované, aby s nimi nedělali neplechu. A mezi nimi je spousta dalších, neméně podivných skupin, například Ptáci, stále v pohřebním oblečení, ponuře se ploužící chodbami pod vedením svého šéfa, kterému přezdívají Mrchožrout.

Příběh začíná ve skupině Bažantů, do níž je zařazen nově příchozí chlapec, vozíčkář, jenž si v Domě získal přezdívku Kuřák – a už jen pro ni je ostatními Bažanty opovrhován a nakonec pro všechny své odlišnosti z jejich řad vyloučen. Kuřák se tak musí z prvního pokoje přestěhovat a začne tak společně se čtenářem odhalovat podivnosti Domu a jeho obyvatel ze zcela jiného pohledu. V novém pokoji a s novou skupinou přestává být vyvržencem, který nic neví, a konečně se v Domě začíná cítit jako doma. Ovšem tahle zdánlivá pohoda rozhodně nemá trvat věčně.

Už sám název trilogie Dům, ve kterém… napovídá, že se můžete těšit na nevšední zážitek. V podivné a tíživé atmosféře se pohybují postavy ještě podivnější. Postavy skrývající se pod zvláštními přezdívkami, s nimiž musí žít, ať už se jim líbí, nebo ne. Dospělí se v Domě sice také vyskytují, ale jsou odsunuti na okraj. Dům a osud jeho obyvatel není ovládán Žralokem, který stojí v čele podivného ústavu, ani jeho podřízenými vychovateli, ale samotnými dětmi, z nichž některé mají schopnost cestovat do podivného lesa, který se skrývá na stejném místě, ale v jiné realitě. Román disponuje podmanivým kouzlem magického realismu, díky němuž si čtenář není až do konce jistý, co je realita a co fantazie. Prolínání historie Domu s jeho současností je zpočátku poněkud rušivé, ale obě dějové linie se brzy začnou prolínat a odkrývat nová tajemství. Má to však jeden háček – kde příběh odkryje jednu záhadu, tam jich hned několik nových nastolí.

Podivný svět domu krutostí světa ovládaného především dětmi může lehce připomínat Pána much, autorka sice přehnaným násilím prozatím šetří, přesto se jedná o obdobně znepokojivé a díky množství postav a přezdívek ne úplně snadné čtení, jež je určeno spíše pokročilejším čtenářům. Navíc jde o první díl trilogie, což s sebou přináší neuzavřený, za to však řádně mrazivý závěr. Pokračování s názvem Osm dní Šakala, v němž snad autorka poodhalí další záhady Domu, by mělo díky nakladatelství Fragment vyjít v březnu příštího roku. Bude to dlouhé čekání…

Mariam Petrosjanová: Smečka ze čtvrtého pokoje

vázaná, překlad Konstantin Šindelář, 328 stran, 289 Kč

Související odkazy:

První příběh z Domu, ve kterém… (ukázka)