Knížata z Katanu – výborní osadníci pro dva (recenze)
V roce 1995 se německý autor Klaus Teuber podílel na boomu společenských her svým výtvorem Osadníci z Katanu. Hra byla jednoduchá, zábavná a snadno si ji zahrál i naprostý začátečník, přesto měla jednu nevýhodu. Osadníky si zahrají tři až čtyři hráči, s případným rozšířením pět nebo šest. Mnozí však chtěli podobně uspokojivý zážitek i ve dvou. Na odpověď Klause Teubera se čekalo dlouhých patnáct let, ale výsledek rozhodně stojí za to. Knížata z Katanu jsou karetní hrou pro dva, kterou na český trh uvedla společnost Albi a my se jim dnes podíváme na zoubek.
Osídlení nových končin
Knížata z Katanu jsou karetní hrou pro dva hráče a v mnoha ohledech připomínají původní Osadníky z Katanu, zároveň však přinášejí mnoho nových a zajímavých prvků. V malé čtvercové krabici najdete pravidla v českém a slovenském jazyce, celkem 180 čtvercových karet, dvě šestistěnné dřevěné kostky a dva dřevěné žetony, to vše uložené v pěkném plastovém pořadači. Karty mají rozměr 7×7 cm a pasují na ně čtvercové obaly, které před nedávnem představila společnost Fantasy Flight Games. Obalené karty se ovšem nevejdou do pořadače a je nutné ho v případě obalení vyndat. Dvojice poměrně velkých kostek má zaoblené rohy a na bílé barvě jsou černé a jeden červený znak dobře čitelné. Jedna kostka má klasické puntíky od jedné do šesti a druhá má na sobě různé znaky, o kterých si povíme dále v článku. Zbývají dva kulaté dřevěné žetony, které mají z jedné strany obrázek – na jednom jsou váhy (žeton obchodu) a na druhém sekyra (žeton síly).
Nástroje pro sběr i lov
180 karet se dělí na několik druhů. Nejprve zde máme startovní sadu pro oba hráče. Ty poznáme podle modrého nebo červeného štítu na rubové straně. Dále jsou zde čtyři základní karty dostupné oběma hráčům – cesta, vesnice, město a krajina. Tato skupina karet v zásadě nahrazuje herní desku a dřevěné (či v novější verzi plastové) komponenty z Osadníků z Katanu. Dále jsou zde karty událostí s otazníkem na rubu a čtveřice tematických balíčků – základní sada, období zmatků, období pokroku a období zlata. V těchto kartách jsou stavby a jednotky, které si můžeme vyložit do svých vesnic a měst, a zároveň jednorázové akční karty. Základní hra využívá pouze startovní karty hráčů, čtveřici obecných karet a základní sadu. Tři balíčky karet období jsou vlastně rozšíření, která se vždy na něco zaměřují a autoři jejich začlenění do hry doporučují až po odehrání několika her se základní sadou. Nebudu dopodrobna vysvětlovat pravidla hry, protože tuto práci velmi dobře zvládají přehledná a bohatě ilustrovaná pravidla s množstvím příkladů. Hra je i přes možný dojem složitosti velmi jednoduchá a při hraní dostatečně intuitivní. Zaměřím se tedy na její základní vysvětlení a přiblížení.
Úrodná půda a hojnost
Na začátku si hráč vezme své startovní karty a rozmístí je dle pokynů pravidel. Startovní karty tvoří dvojice vesnic a spojující cesta, dále pak šest krajin poskytujících zdroje – les (dřevo), pastvina (ovce), pohoří (kámen), pole (obilí), vrchovina (cihly) a zlatonosná řeka (zlato). Karty krajin mají uprostřed číslo v podobě kostky a po stranách mají žádný až tři symboly jimi produkované suroviny. Pokud při hodu kostkami padne číslo vyobrazené na krajině, otočí se karta tak, aby k hráči směřovala hrana s o jedna větším množstvím surovin. Maximálně tedy mohou být na jedné kartě krajiny tři suroviny. Když hráč utrácí suroviny, opět otočí kartu krajiny na odpovídající zbývající množství surovin. Rozložení karet se při použití rozšiřujících sad může měnit, ale vše je detailně a přehledně popsáno v pravidlech. Hráči doprostřed stolu umístí do jedné linie čtveřici základních karet – cesta, vesnice, město, krajina a vytvoří si dle pravidel balíčky z vybraných herních sad. Stejným způsobem se připraví i balíček událostí, ze kterého vytáhneme kartu Vánoce, balíček zamícháme a kartu umístíme do balíčku jako čtvrtou odspoda. Zbývá určit prvního hráče, který si z jednoho balíčku základní sady vezme vrchní tři karty a následně si i druhý hráč z jiného balíčku vezme vrchní tři karty. Hra poté může začít.
Herní tah hráče se dělí na čtyři části – hod kostkami, akční fáze, dobírání karet a výměna karty v ruce. Hod kostkami je jednoduchý – hráč na tahu si vezme dvojici kostek a hodí si. Kostce s čísly se říká kostka výnosů a její výsledek určuje, která krajina získá navíc 1 surovinu. Kostce se symboly se říká kostka událostí a má na sobě pět černých a jeden červený symbol. Černé symboly představují možnou výhodu pro hráče, který vlastní žeton síly či obchodu, případně pro oba. Padnout může také jeden ze dvou černých otazníků, který znamená, že hráč otočí vrchní kartu z balíčku událostí a vyhodnotí ji. Jediný červený symbol na kostce je kyj a představuje banditu. Výjimečný je ve dvou věcech – zaprvé se tato událost vyhodnocuje ještě před kostkou výnosů a za druhé je to jediný symbol, který hráčům může uškodit. Jakmile má totiž hráč při této události více jak 7 surovin, přijde o všechno zlato a ovce. Ve hře jsou ovšem budovy, které vás mohou před touto událostí do určité míry ochránit, a nejde tedy o zcela neovlivnitelnou tragédii.
Následuje akční fáze, ve které hráči vykládají karty a mohou měnit suroviny v poměru 3 ku 1. Zatímco akční karty se po zahrání vyhodnotí a odloží zpět do krabice, karty jednotek a staveb vykládáte nad nebo pod kartu vesnice. V případě města můžete postavit dvě karty nad a dvě pod. Další možností akční fáze je postavit vedle vaší vesnice či města cestu, případně vedle cesty další vesnici, nebo povýšit vesnici na město. Následuje fáze dobírání karet. Hráč si zkontroluje, zda má na ruce maximální možný počet karet. Pokud má méně, dobere si postupně z libovolných balíčků základní sady do plného povoleného počtu. Pokud má více karet, odhodí přebývající dospod některého z balíčků. Čtvrtá fáze je výměna karty v ruce, kdy může hráč odložit dospod některého z balíčků jednu kartu ze své ruky a má dvě možnosti. Buď si dobere vrchní kartu z libovolného balíčku, nebo zaplatí 2 libovolné suroviny, vezme si jeden z balíčků, prohlédne si ho a vybere si z něj jednu kartu. Poté balíček bez zamíchání vrátí na jeho místo. Takto se hra střídá, dokud jeden hráč nezíská daný počet vítězných bodů. Ty může získat za postavené vesnice (1 bod), města (2 body), žeton síly a obchodu (1 bod), případně v tematických sadách je množství budov, které dávají hráči vítězné body. Tyto body jsou na kartách zobrazeny jako červené vlajky.
Navštívíte Katan?
Knížata z Katanu jsou hrou, která mne velmi mile překvapila. Je zde skutečně cítit nádech Osadníků z Katanu a přitom vše působí zcela novým svěžím dojmem. Hra s kartami je zábavná a s každou další hrou objevujete nové možnosti a strategie. Když nastane chvíle zvládnutí základní hry, stačí přidat tematický balík a je znovu co objevovat. Skoro to působí, jako by hráč s krabicí získal nejenom jednoduchou hru na vyplnění času, ale máte zároveň tři malá rozšíření, která dávají nové možnosti, směry a strategii. Ruku v ruce s tímto rozšířením hranic přichází (ne zcela nutně) i prodloužení herní doby. Hra sice potěší svou skladností, ale zároveň si nárokuje poměrně velký herní prostor. Hráči vyloží pár karet a najednou zjistí, že je stůl téměř plný. Přesto vše působí přehledně, což je veliké plus. Je zde dostatek převážně nepřímé interakce, ačkoliv několik výjimek přináší i přímou a nutno dodat, že velmi škodící. Hráči si sice hrají tzv. na svém písečku, ale zároveň musí bedlivě sledovat hru protihráče a reagovat na ni. Pokud hledáte hru pro dva hráče, kterou je možné hrát i s o trochu většími dětmi, chcete si zahrát ve dvou s fanouškem Osadníků z Katanu, nebo představit herní svět někomu dalšímu, nemůžete rozhodně volbou Knížat z Katanu nic zkazit a nenechte se odradit možným prvním pocitem složitosti hry – po prvním zahrání se vše vyjasní a pravidla nabízí odpovědi na všechny otázky.
1 933 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora