Na začátku prosince se příznivci fantastiky včetně množství spisovatelů, překladatelů, nakladatelů a redaktorů sjelo už po třicáté na con do jihomoravské metropole Brna. Pořadatelé si pro ně jako každý rok připravili zajímavé přednášky, knižní křty, besedy, ale především jako vždy skvělou společnost, která je pro mnohé tím pravým důvodem pro předvánoční setkání. Loňský Fénixcon se nesl ve znamení restartu, kterých si domácí fantastika zažila v posledních letech víc než dost. Co všechno se dá restartovat? Čas, člověk, časopis, operační systém i život, jak zaznělo v pořadech. Čtenáře XB-1 určitě budou zajímat především novinky z besedy s redakcí časopisu, kterých nebylo málo…

Křtil se nejnovější díl JFK, Bez naděje – knihy neničíme, a tak byla pokřtěna autorka.

Jan Šimůnek představil restart z medicínského hlediska u různých orgánů a soustav. Dokud četl převážně z poznámek, šlo o sice zajímavý, ale nepříliš překvapivý či poutavý výčet – jakmile se ovšem pustil do vod historek z medicínské praxe, bylo nemožné se od jeho vyprávění odtrhnout. Edita Dufková tentokrát přednášela o časových smyčkách, které mají k tématu restartu tak blízko, jak si jen dovedete představit. Šlo o zábavný pořad zaměřený na různé typy smyček včetně příkladů ze science fiction a paradoxy z nich plynoucí, ale zklamalo mě, že klouzal spíš po povrchu a neponořil se do toho, jak by představené smyčky (ne)mohly být v principu možné. Autorka a překladatelka Daniela Mičanová ve své sobotní přednášce představila egyptské umění balzamování a nejslavnější skutečné i fiktivní mumie. Jak skutečná historie, tak vývoj mumií v kinematografii a literatuře byly pro fanouška fantastiky velmi zajímavé. Následovala beseda s redakcí XB-1 zastoupenou Vladem Ríšou a Martinem Šustem, kteří prozradili, že příští rok se po překonání všemožných nástrah byrokracie můžeme konečně těšit na probuzení klubu přátel XB-1 a různé výhody pro jeho členy, zkušební podcasty některých povídek a na hned dvě jubilejní čísla, která nepřinesou pouze vítězné kratší práce z loňských cen Hugo, ale podíváme se i na mnohem starší kousky.

Nemohlo chybět ani tradiční pasování do slovutného Řádu rytířů fantasy.

Je těžší restartovat Windows, nebo začít psát knihu? Tak zněl titul besedy se spisovateli v rámci linie literárního workshopu, kterou vede Jiřina Vorlová. O restartech vlastních prací (reedicích i přepisování či rozšiřování) i spisovatelském řemeslu jako takovém promluvili autoři František Novotný, Leonard Medek, Jiří Walker Procházka, Klára Smolíková, Tereza Matoušková a má maličkost. Odtamtud jsem spěchala na pořad Dušana Majera, který si připravil přednášku o možnostech života v naší sluneční soustavě, ale ač přednášel velmi pěkně a přehledně, nedotkl se prakticky žádných zajímavostí, spíše udělal zběžnou prohlídku ve stylu letem světem naší soustavou, aniž by zmínil například necelé dva týdny před conem publikovanou studii složení marsovských meteoritů, které ukazovalo na existenci komplexní organiky na Marsu (což nám nedlouho po conu dosvědčila i Curiosity). A zcela opomenout Saturnův měsíc Enceladus na přednášce o místech, kde by v naší soustavě mohl dříve, nyní či v budoucnu vzniknout život, je opravdové faux pas.

Při předávání části cen letos asistovali důstojníci z klubu HMS Phantom.

Proběhlo i několik knižních křtů včetně mého nejnovějšího románu Bez naděje, který je zároveň novým svazkem série Agent JFK. Křtil jej jeden z duchovních otců série, Jirka W. Procházka, a rozhodně nebyla o zábavu ani pozornost nouze! A pak – odpočinek v restauraci s přáteli a známými, strávený rozhovory o psaní, překládání, komiksech, morbidních historkách, soutěžích, nových projektech; zkrátka o životě, vesmíru a vůbec. Na slavnostním večeru proběhlo vyhlášení řady literárních soutěží včetně zdejšího Daidala a na místě je blahopřání vítězi Daliboru Váchovi i všem dalším postupujícím. Na jejich povídky se můžeme těšit v XB-1 během příštího roku. Letošní Fénixcon byl zkrátka příjemný, povedený con, kde tradičně dominovalo posezení s dlouho neviděnými přáteli a podnětné rozhovory u stolů v restauraci, ale rozhodně nescházely ani zajímavé pořady.

Autorem fotografií je Ján Žižka.