Jak jsem se zmínil v minulém článku, letošní veletrh SPIEL navštívilo značné množství polských vydavatelů a tvůrců her a nutno dodat, že se jejich výtvory setkávaly s pozitivním přijetím. Letošní rok byl tak pro mne opětovným důkazem, že se naši severovýchodně umístění sousedé celosvětové konkurence nejenže nebojí, ale zcela samozřejmě se stávají kromě velkého trhu také důležitým herním producentem. Možná se za pár let budeme trochu divit, že nálepku vyrobeno v Polsku nenese pouze značná část potravin, ale také velké množství zajímavých a zábavných společenských her.  Dnes se podíváme na hlavní polské společnosti a jejich novinky, z nichž alespoň část se snad dostane i na pulty našich herních obchodů.

PORTAL GAMES

Společnost Portal Games poprvé zabodovala v roce 2009 hrou Stronghold a poté přinesla řádku zajímavých titulů, z nichž se však žádný nemohl vyrovnat ohromujícímu úspěchu loňské kooperativní hry Robinson Crusoe: Adventure on the Cursed Island. Jejich novinka vynikala velmi vyváženou hratelností a skutečným pocitem úzkosti a ohrožení při udržení logiky dění. Jedinou nevýhodou je, že licenci pro anglickou jazykovou mutaci má momentálně v držení americká společnost Z-Man, která se k vydávání licencovaných her staví trochu laxně, což je přinejmenším v tomhle případě skutečně škoda. Každopádně letos originální tvůrci hry představili rozšíření se sáhodlouhým názvem Robinson Crusoe: Adventure on the Cursed Island – Voyage of the Beagle (vol. 1), které přináší nové scénáře a další hodiny napínavé zábavy. Vadou na kráse byla opět naprostá absence základní hry v anglickém jazyce, ať už u stánku Portal Games nebo Z-Man. Hráči si tak mohli pořídit rozšíření, ale kdo na loňském SPIELu zaváhal a jeho znalost němčiny není ohromující, měl smůlu.

Zatímco výše zmíněná novinka je pouhým rozšířením, Portal Games představil na letošním veletrhu také dvě zcela nové hry. Legacy: The Testament of Duke de Crecy je karetní hra, ve které se coby hlava významného rodu snažíte zajistit budoucnost dalším generacím v nejisté době Francie osmnáctého století. Řešíte manželské svazky, vybíráte rodinné přátele a pokoušíte se získat odpovídající majetek, moc a tituly. Hra se nechlubí pouze netradiční látkou, ale také hloubkou, která stojí za vývojem. Každá karta postavy se odkazuje na reálně žijící osobnosti a hodnoty karet se taktéž vážou k reálným osobám. Svou tematikou se letos jednalo zřejmě o jednu z nejoriginálnějších her a zaujme celou rodinu. To se projevilo i naprostým vyprodáním všech dovezených krabic.

Oproti tomu Theseus: The Dark Orbit se vydal cestou klasického science fiction. Na záhadné vesmírné stanici se střetává čtveřice frakcí – vojáci, vědci, vetřelci a mimozemšťané. Každá z nich má jiné dovednosti a triky, jak ovládnout herní pole a zničit jednotky soupeřů. Pohyb je zde klíčový a přesun jednotek i jejich akce je nutné promýšlet dopředu. Na jednu stranu se není co divit, jelikož autorem hry není nikdo jiný než Michał Oracz, autor abstraktní strategie zasazené do postapokalyptického světa Neuroshima Hex!, kterou máte už nějakou dobu možnost vyzkoušet také v elektronické podobě na systémech iOS či Android (o převádění společenských her do elektronické podoby snad někdy v budoucnu).

PHALANX GAMES POLSKA A DIABLOS POLACOS

Vydavatelství Phalanx a tvůrci válečných her z Diablos Polacos prezentovali na svém stánku příjemnou karetní hru pro dva jménem Czas Honoru: Operacja Most III (případně anglicky Days of Honor: Operation Wildhorn III). Vracíme se v ní do Polska roku 1944, kdy Němci chvatně testují svou novou zázračnou zbraň a předchůdce dnešních balistických střel – raketu V-2. Jeden hráč se ujme role polských partyzánů a druhý pak německých jednotek. Cílem ovšem není přímo konfrontovat druhou stranu, ale získat co nejvíce spadlých částí rakety. Herní plocha je rozdělena na tři části – polskou stranu, německou stranu a mezi nimi je prostor, kam dopadají úlomky a části střel.

Oba hráči mají k dispozici svůj balíček karet, které mohou vykládat z ruky na svou stranu nebo už vyložené aktivovat. Karty se dělí na jednotky, akce a okamžité účinky. Jednotky jsou tří druhů – vojáci jsou dobří v boji, ale hůře se jim hledají užitečné části raket, zvědové v přestřelkách sice nevynikají, ale zato hledání úlomků jim jde výborně a nakonec tu jsou speciální jednotky, které jsou silné v obou směrech, ale je jich v balíčku málo. Karty akcí umožňují využít jednotky vícekrát za kolo, dobírat karty nebo vylepšit svůj či zhoršit soupeřův hod kostkou. Hra je ve své podstatě nesmírně jednoduchá, ale drží si příjemné herní tempo a snadno se vysvětlí novým hráčům. I s naučením mi první hra zabrala sotva půlhodinu a po zvládnutí pravidel se herní doba omezuje na patnáct až třicet minut. Pravda, po vyzkoušení mi sice Czas Honoru nepřišel ničím převratný, ale má zajímavé téma a dobře se hraje. Možná bych se po delším čase bál možnosti ohrání, ale každá dobrá (a také snadno přenosná, aneb najděte si ve vyhledávači například Horus Herecy od Fantasy Flight Games…) hra pro dva má cenu zlata.

FABRYKA GIER HISTORYCZNYCH

Dříve čistě polská Teomachia se díky německému crowdfundingovému serveru objevila i na letošním SPIELu ve speciální německé edici. V této karetní hře pro dva až čtyři hráče si vyberete jednoho z pohanských bohů ze severské, keltské, řecké nebo sumerské mytologie a snažíte se získat co nejvíce bodů pomocí svých následovníků. Hra kombinuje prvky deckbuildingových karetních her a texas holdem pokeru, což je značně originální kombinace. Snažíte se vysílat své následovníky ve třech hodnotách (modrý velekněz, červený kněz a bílý uctívač) na karty a následně jim můžete pomáhat kartami zvyšujícími útok nebo se speciálními efekty proti následovníkům ostatních bohů. Herní doba kolem půl hodiny znamená další jednoduchou a svěží záležitost.

The Outcast Heroes je opět karetní hra pro dva až čtyři hráče, která i přes druhou světovou válku evokující název není zasazena do největšího konfliktu v lidských dějinách, ale chvíli po jeho skončení. Polsko po válce skončilo ve sféře sovětského vlivu a tak se partyzáni bojující dříve proti nacistům postavili stejným způsobem proti komunistům. Karty postav jsou vytvořené dle reálných postav a k jejich ilustracím sloužily dochované portréty. Hra je tedy svého druhu poklonou a vzpomínkou na odvážné muže, kteří se nepostavili pouze jednomu, ale hned dvěma totalitním režimům a mnozí z nich za to zaplatili vězněním nebo životem. Hráči mají svou skupinu s různými hodnotami a snaží se úspěšně splnit mise, které režimu pocuchají nervy. Mise plní hráči společně, ale nejedná se o skutečnou kooperativní hru, jelikož vyhrát může pouze jeden. Za každou splněnou misi a ideálně i tajný cíl získává hráč body cti, které na konci hry určí vítěze. Mezi tajnými úkoly je ovšem i karta zrádce, takže hráč může mít cíleně v plánu sabotovat misi. The Outcast Heroes je vedle Czasu Honoru druhou polskou hrou, která se na období kolem druhé světové války a polského odboje dívá jinak a přinejmenším tématem se opět jedná o velice zajímavý počin.

GALAKTA

Poslední zástupce Polska, na kterého se dnes podíváme, je vydavatelství Galakta. Jejich největší hrou byla revidovaná edice dva roky staré End of Atlantis. V té navštívíte bájnou Atlantidu, která čelí přírodní katastrofě a bude velmi brzy zaplavena. V pozici vládnoucích elit je vaším úkolem dostat s pomocí lodí do bezpečí co nejvíce obyvatel vaší barvy. Základ sice zní jednoduše, ale je obklopen množstvím intrik, politikaření, dražeb a dohod o pořadí a typu akcí, které v kole provedete. Vše je založeno na správném spravování peněz, které slouží jako platidlo za karty a prostředek k prosazení vůle v senátu. Pokud vám během hry začnou peníze docházet, můžete se velmi rychle dostat do problémů. Hra vypadá skvěle a jsou náznaky, že by se mohla společně s dalšími kousky od tohoto vydavatelství objevit v anglické verzi i na našem trhu. Doufejme, že to tak bude.

King & Assassins opět rozšířila seznam her pro dva a představuje lehce asymetrickou hru zahrnující jednoho krále se skupinou stráží, dav lidí a skryté vrahy, to vše na jednom malém náměstí. Na první pohled mi hra připomněla videoherní sérii Assassin’s Creed, leč s akcí a skoky do kupek sena to zde není tak horké. Premisa je jednoduchá, král se snaží dostat přes náměstí do hradu, v čemž mu pomáhají stráže odtlačující dav rozhněvaných obyvatel města. V jejich řadách se totiž skrývají vrazi, kteří hodlají ve vhodnou chvíli odhodit převlek a zaútočit na představitele koruny, nebo ho alespoň zdržet na tak dlouho, že si s ním dav poradí sám. Hráč ovládající krále tedy hraje o čas, který mu odměřuje balíček karet pohybu. Na začátku každého kola se otočí vrchní karta z balíčku, která určuje, kolik pohybů má král, kolik stráže a kolik dav (potažmo vrazi). Rychlá taktická hra představující netradiční situaci příjemně překvapila a hráči si ji vesměs pochvalovali.

Třetí hra Metallum nás přenese do prostoru mezi hvězdami a uzavře dnešní žně her určených dvěma hráčům. Při zjištění fatální škodlivosti cestování nadsvětelnou rychlostí se průzkum vesmíru omezil na stroje a bezpilotní ovládání. Automatické továrny už vytěžily nejeden systém a postupem času se vyprofilovaly dvě těžařské společnosti soupeřící o nově objevený prvek zvaný metallum, který by mohl dle vědců umožnit bezpečné cestování nadsvětelnou rychlostí i lidem. Než došlo k válce o tento zdroj, vyhlásila pozemská aliance, že metallum je pro lidstvo příliš důležité a tak získá výhradní práva na těžbu získá společnost, která vyvine nejefektivnější způsob těžby. Úkolem hráčů je tedy rozmístit na planety v systému svou síť těžebních stanic a narušit těžbu protivníka, na což mají hráči devět kol. Po jejich uplynutí vítězí ten, kdo má největší obnos. Vizuálně atraktivní hra byla na stánku Galakty pravidelně obsazena, ale pár šťastlivců si hru přivezlo domů a tak se možná v brzké době dozvíte více po zahrání.