Z deníku otaku – část 3. – High School a Code Geass
Fenomén japonského anime dalece přesáhl svět animovaného filmu, jenž byl dlouho chápán jako žánr vhodný pouze pro děti. Přestože se v průběhu celého vývoje tohoto filmového odvětví objevovali tvůrci, kteří natáčeli snímky i pro dospělé, nejpřesvědčivější počiny se objevily až v Japonsku. Podhoubí a tradice, která příběhy formovala, byly zdokonalovány dlouhá staletí, stejně tak i umění kresby. V dnešní části Deníku otaku si představíme dva anime seriály, které mají v popisu svého žánrového zařazení poznámku ecchi. Toto slovo naznačuje, že se nejedná o seriál pro děti, obsahuje lehce provokativní pasáže a je ohraničen přístupností patnácti let. Nejedná se ovšem o explicitní zobrazování erotiky. V žánru anime je ecchi slovo, které může označovat byť jen lechtivý záběr či provokativní kostýmy postav.
Prvním z představovaných seriálů je High School DxD, který proslul nejen zajímavým prostředím, ale i hlavní postavou, která rozhodně nemá vlastnosti ukázkového hrdiny. I když by se na první pohled mohl seriál jevit spíš jako sled scén, v nichž se objevuje množství polonahých dívenek v punčoškách s oslnivě bohatými dekolty, High School v sobě skrývá i promyšlený příběh, akci a pořádnou dávku humoru. Vznikl na motivy stejnojmenné mangy a ústředním představitelem je student střední školy Issei Hyodo, který zemře hned v úvodu násilnou smrtí, a je následně znovuoživen jako démon. V tomto světě musí sloužit jinému, vyššímu démonovi (shodou okolností o rok starší dívce, která je nejkrásnější dívkou školy) a bojovat s padlými anděly. Moderní fantasy příběh s množstvím soubojů odlehčují nejen provokativní scény, ale především humor, který vyplývá z charakteru hlavní postavy Isseie. Mladý student, jenž zemřel na své první milostné schůzce, je totiž smolař a tak trochu i úchyl.
High School nabízí pozoruhodnou směs žánrových prvků pro cílovou skupinu šónen, u které se dobře pobaví i obecenstvo starší či opačného pohlaví. První řada High School DxD byla uvedena na televizní obrazovky poměrně nedávno – v roce 2012. Ačkoli se jedná o žánrovou směs s prvky ecchi a přístupnost seriálu je ohraničena věkem osmnácti let, brzy si našel značné množství příznivců. Snad i díky postavě Isseie, který je ve světě démonů, supersil a padlých andělů svým způsobem outsider. Řada druhá High School DxD New (2013) navazuje novými příběhy a klade větší důraz na akční scény i nové postavy. Pokračování třetí High School DxD BorN bylo uvedeno letos, ovšem nesetkalo se s takovým úspěchem, jak bylo očekáváno.
O druhém seriálu jsme se už zmiňovali v minulé sérii článků ve spojitosti s jedním z režisérů Goró Tanigučim a studiem Sunrise, ovšem sluší se jej představit více do hloubky. Code Geass: Hangyaku no Lelouch (2006) je příběhem z alternativního světa, kde Británie dobyla Japonsko. V této realitě bojují obří roboti – mechy, hrdina, který se postaví do čela rebelů přísahaje, že Británii zničí, je nadán supersilou a rozvíjí se tu vztahy tak složité a propletené, jak to jen jde. Jedná se tedy o směs dramatu, sci-fi, alternativní reality, mecha a prvky ecchi ohraničené přístupností patnácti let. I když se na první pohled zdá, že se bude jednat o podívanou epického charakteru, tvůrci nezapomněli ani na konflikty a střety veskrze osobní a niterné, což posouvá Code Geass na mnohem vyšší rovinu diváckého zážitku.
První série se stala v Japonsku i zahraničí dosti úspěšnou, bodovala i na Tokyo Anime Awards a předznamenala další pokračování, které bylo uvedeno hned o dva roky později. Druhá série byla ale bohužel poslední, na které se Goró Taniguči jako režisér podílel. Svět Code Geass byl ovšem natolik výrazný a úspěšný, že si fanoušci vyžádali další pokračování. Natáčení OVA (animovaných snímků, které neměly premiéru ani v kinosálech ani na televizních obrazovkách) z tohoto světa s podtitulem Akito The Exiled (Bōkoku no Akito) se zdatně ujal Kazuki Akane, uvedeno bylo i několik her, novel a mang. Ať už vás tedy zaujme anime s řízným humorem a bláznivým hlavním hrdinou či série plná dramatických zvratů, soubojů a osobních dramat, nudit se nebudete ani u jednoho.
Z deníku otaku:
Fullmetal Alchemist ♦ Psycho-Pass
2 607 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
Code Geass jsem viděla (resp. první dvě série, které mi připadaly relativně ukončené) a celkově se mi líbil, ale štvalo mě na něm něco, na co jsem narazila i u dalších anime (light spoiler alert!): Od althistory s prvky SF i fantasy prvkem v podobě geassu se na pár dílů najednou změnil na high fantasy, a to ještě dost na úkor zápletky. Naštěstí se nejednalo o konec série; pak seriál šel zase do sebe a ke konci mě dost potěšil. Podobně jako tamní zvrat mě zklamal obrat k psychedelické fantasy v závěru NGE a podivná high fantasy v závěru postapo SF (!) seriálu Ergo Proxy (odkud ostatně mám ikonku). Takhle z dobrých seriálů udělat žánrovým obratem a naprostým převrácením předchozí zápletky nesmyslnou slátaninu…
Potěšilo mě, že v GITS ani Cowboyovi Bebopovi jsem se ničeho takového nedočkala :). Tím zatím mé roky staré zkušenosti s anime seriály končí. Fullmetal Alchemist i Psycho Pass zní dobře a slyšela jsem dobré reakce i na Death Note, ale od konce druhé série Code Geassu jsem žádné další anime neviděla kvůli nedostatku času. Nějaký se snad v budoucnu najde; díky za tipy na zajímavá díla a doufám, že tahle série článků bude dlouho pokračovat :)!