Guillermo del Toro je brilantní mexický režisér, který prorazil i za hranicemi své země a za své umění získal tři Oskary. Ve fantastice je znám pro svou oblibu v mystických a pohádkových motivech, které přetvořil ve filmy jako Hellboy, Blade nebo geniální Faunův labyrint. Jeho imaginace dává prostor vrátit se do dětských let, kdy byl svět mnohem barevnější, ale zároveň jsou jeho vize temné a děsivé, narůstají do podob všeho, co se může skrývat v černých stínech pod postelí. Jako románový debutant spojil síly se známým spisovatelem Chuckem Hoganem, jehož román Král zlodějů se také dočkal filmové podoby (Město s Benem Affleckem) a společně stvořili mistrovské dílo, které vlévá novou krev do žil, jež upíři vysáli do poslední kapky. Upírský horor nabývá s jejich trilogií Zhoubný kmen nových, a temně mrazivých rozměrů.

České vydání u nakladatelství Beta – Dobrovský, 2010 – 2012.

Přílet zkázy

Na New Yorském letišti přistane zvláštní letadlo. Je temné a tiché, všichni na palubě jsou mrtví. První prognózy o teroristickém útoku vzbuzují v Americe po 11. září nejhorší obavy, a tak je do služby povolán doktor Efraim Goodweather se svým týmem, aby zjistil, zda nejde o biologický útok. Prozatím ještě nikdo netuší, že na palubě letu 753 leží ve své rakvi naplněné hlínou prastarý vampýr nazývaný Mistr, zodpovědný za smrt všech cestujících. Efraimovo pátrání po původu neštěstí vede k otázkám, jež může zodpovědět jen starý zastavárník Abraham Setrakian, bojující s upíry celý svůj život. Odpovědi na otázky ovšem nejsou příliš pozitivní, v dalším vyšetřování brání byrokracie a mrtví z letu 753 se pomalu začínají probouzet k životu a jako zombie pochodují ulicemi a hledají čerstvou krev.

Nákaza, první díl trilogie, pohltí již na prvních stránkách, jelikož přináší něco, co jiným románům chybí. Vizi a ryzí vypravěčský talent. Del Toro nezapře svou pověst pohádkáře a s Hoganovým přispěním vypráví příběh, který by se ale dost dobře mohl odehrát klidně zítra v našem světě. Je logický, bez zbytečných nejasností nebo přehnaných výmyslů, a přitom silný a dojemný. I vzezření vampýra coby zmutovaného tvora, u něhož nenajdete přehnaně vyvinuté tesáky ale dlouhé žihadlo, které se vystřeluje zpod dolní čelisti, je čistě logické a navíc biologicky podložené, podobně jako je tomu v Dětech noci Dana Simmonse. Tomu se ostatně Zhoubný kmen podobá nejvíce a je zajímavé všimnout si paralely mezi doktorem Goddweatherem a hematoložkou Kate Neumanovou, oba lékaři, oba v románech zápasí o své dítě a stojí proti Pánovi všech vampýrů. Jedinou drobnou vadou románu je přílišné větvení děje, čímž se místy zbytečně drolí, ale ani tak neztrácí tempo. I když s hrdiny cestujeme skrze kanalizaci, což přináší klaustrofobické pocity, jež mohou znát čtenáři Glukhovského Metra, neztrácí román šmrnc a nezadržitelně se řítí k napínavému finále.

Pád lidského rodu

Druhý díl trilogie v ničem nepolevuje a Efraim s kolegyní Norou Martinezovou, deratizátorem Fetem, zlodějíčkem Gusem a Abrahamem Setrakianem pokračují v boji proti Mistrovi a jeho pohůnkům, pomalu a jistě zamořujím celý svět. Poslední nadějí je kniha Occido Lumen, která se až mysticky objevila na programu aukce a v níž má být popsán vznik a pád upířího rodu. Po knize prahne i samotný Mistr a jedinou nadějí na jeho poražení je knihu získat. Mistrova touha ovládnout svět se nelíbí ani zbylým Prastarým, kteří nabídnou k jeho zničení pomoc. Ani to však nemusí stačit k záchraně života na zemi.

Pád děj obohacuje zejména o mystické a mytologické pozadí zrodu Mistra a jeho rodu. Autoři také co nejlogičtěji vysvětlují vznik upírského mýtu a jeho zasazení do kulturního rámce, přičemž čerpají z učení různých náboženských tradic. Veškeré úvahy, obhajoby a postoje se zdají být legitimní, racionální a díky jazyku spisovatelů nebourají zběsilé akční tempo děje, ale příjemně jej proplétají. V mnoha jiných dílech lze nalézt v příbězích hrubé logické chyby, nad kterými se všímavý čtenář pozastaví, ale ve Zhoubném kmeni se s nimi nesetkáte.

Slovenské vydání od nakladatelství Ikar vypadá o mnoho lépe než české…

Věčná noc

Mistrovi se podařilo vytvořit na zemi dokonalé podmínky pro život upírů. V Noci až navěky se v ději posouváme o dva roky, kdy se život odvíjí pod příkrovem nukleární zimy. Stále zatažená obloha, špína a prach, černý déšť. Neustálý strach bičuje mysl přeživších, jelikož lidé byli degradování na dobytek, který upíří chovají v koncentračních táborech. Kdo se novému režimu nepodřídil, byl zabit, stejně jako třetina pozemské populace. I když Efraim Goodweather stále sbírá síly k odporu a se svými spolubojovníky podnikají partyzánské výpady proti upírům, drtivou porážku nelze už patrně zvrátit. Jedinou cestou je zničení Mistra, který se stal pánem celého světa.

Vskutku grandiózní finále už tak výborného díla je jednoznačně nejdepresivnější. Život lidí v područí vampýrského rodu si nejlépe představí ti, kteří znají Zemi upírů E. E. Knihgta. Totalita, bezvýchodnost, nicotnost. Obrana proti silnějším a rychlejším je obtížná, o to více, když musíte bojovat i s kolaboranty, odpadlíky a zrádci. Mystické pozadí příběhu se zde dostává do popředí a někomu může přijít jako scestné náboženské pominutí, ale ději dodává zajímavý rozměr, filosofičtější uvažování o lásce a hodnotách, které člověku zbývají, když ztratil vše, co měl.

Trilogie Zhoubný kmen se bez hlubších diskuzí řadí k vrcholu upíří fantasy a výše zmíněné srovnání se Simmonsem je více než na místě. Del Toro s Hoganem jsou mu totiž rovnocennými soupeři. Del Toro zde zúročil své zkušenosti a obrazy knih jsou fascinující a stejně mocné jako film, který téměř běží na pozadí slov. Vyhnout se tomuto dílu by byla chyba. Věřím, že ještě dlouho vydrží v paměti a bude často zmiňováno, rozhodně si to zaslouží.

Gillermo del Toro, Chuck Hogan: Zhoubný kmen

(Nákaza, Pád, Noc až navěky), Beta Dobrovský, Praha 2010 – 2012