Druhá kniha plná kosmických hrůz! (ukázka)
Přestože byl letošní rok tím posledním, kdy cena World Fantasy Award nesla podobu zakladatele moderního hororu H. P. Lovecrafta, ani jeho ostře rasistické názory neumenšují obrovskou popularitu jeho děsivého díla plného kosmických hrůz. V minulém roce nakladatelství Laser-books nabídlo věčně hladovým fanouškům antologii plnou temných příběhů, které různými způsoby rozvíjejí jeho dílo. Editorem nebyl nikdo jiný než patrně nejuznávanější odborník na mistrovu tvorbu S. T. Joshi. A protože se kniha setkala s úspěchem nejen ve světě, ale i u nás, po roce se dočkáme druhého svazku. V obsáhlé ukázce vám přinášíme nejen jednu z povídek, ale především obsah plný zajímavých autorských jmen…
S. T. Joshi sest. Černá křídla Cthulhu 2
vázaná, překlad Milan Žáček, obálka Jason Van Hollander, 328 stran, cena 349 Kč
Dílo H. P. Lovecrafta inspiruje umělce už celá desetiletí. Stephen King o Lovecraftovi prohlásil, že je „největším tvůrcem klasického hororu dvacátého století“.
V tomto svazku nám S. T. Joshi, nejvýznamnější současný expert na Lovecrafta a vše s ním související, jenž mimo jiné restauroval jeho povídky pro jejich nedávná definitivní, anotovaná vydání, představuje osmnáct povídek kosmické hrůzy, inspirovaných jak dílem, tak myšlenkami a životem „podivného pána z Providence“. Do své druhé lovecraftovské antologie opět vybral povídky od renomovaných současných autorů hororu, jako jsou John Shirley, Caitlin R. Kiernanová, Darrell Schweitzer, Nicholas Royle, Steve Rasnic Tem, Chet Williamson a další, jež znovu nechává rozehrát temné variace na věčné téma střetu člověka se závratností tajuplného, neprobádaného vesmíru.
Ukázka z knihy:
Související odkazy:
Černá křídla Cthulhu se nad vámi rozprostřou… (ukázka)
Pestrá nadílka lovecraftovské hrůzy (recenze)
(hlasů: 5, průměr: 4,60 z 5)
standa.e: Osobne vás (ťa? Neviem, či je prípustné tykanie) na základe pôsobenia tu na webe XB-1 rešpektujem a vôbec som sa pôvodne nechcel do tejto debaty zapájať, ale to, že sa zdvihne vlna nevôle proti vyhláseniam, ktoré sú morálne vyhraneným jednotlivcom (sluníčkářom/SJWs/etc.) protivné, podľa mňa ani pri maximálnej generalizácii, vytrhnutí z kontextu a abstrakcii informácií neznamená, že je prípustné baviť sa iba o dvoch tebou zmienených témach. Znamená to len to, že niektoré témy sú evidentne citlivejšie ako ostatné. Diskutovať o nich sa samozrejme môže (i keď asi len bohvie, aký má toto zmysel a ako to obohacuje žánrový web, všakže). A tak ako píšeš v @39, každý tu môže pokojne vyjadriť svoj „názor“, bez obáv… ale musí byť takisto pripravený na odpoveď, ktorá je nie vždy kladná. Problém je, že napríklad pre mňa je diskusia tohto typu prakticky nemožná, pretože nie som stotožnený s tým, že neznášanlivosť by sa mala tolerovať. Príde mi to ako logický paradox, na základe ktorého sa nedá vystavať žiadna zmysluplná diskusia ani argumenty. Ak niekto osočuje ľudské bytosti na základe iracionálnych pohnútok a snaží sa to ospravedlniť, akoby hovoril, že mu napríklad nechutí zmrzlina a potom postovať články o tom, koľko smrteľných nehôd vo svete spôsobila zmrzlina (verím, že aj také by sa našli) – to nie je argumentačná línia, ktorú som ochotný nasledovať. A to si o sebe myslím, že dokážem prehryznúť kadečo.
@p.urban Ja som si veľmi dobre vedomý, že ľudia majú iné názory než ja a vôbec nemám problém s ich TOLERANCIOU, ak vo svojej podstate nevyjadrujú INTOLERANCIU. Jasnejšie to už napísať nemôžem.
A četl jste vůbec něco od Lovecrafta? Protože pokud ano, toleroval jste jeho intoleranci a pokud ne, nemůžete vědět, jestli byl tolerantní nebo netolerantní 🙂
Zhodou okolností som čítal väčšinu jeho diela (a neviem, prečo by jeho toleranciu/netoleranciu nemohol posúdiť aj človek, ktorý s ním nie je oboznámený, napríklad už len na základe básne v @4) a inak som tiež dnes ráno na internete čítal aj správu o vražde, tiež to znamená, že tolerujem vraždy?
A jak jste si srovnal se svědomím, že čtete něco od člověka co měl „ostře rasistické názory“? Vždyť jste psal, že takové lidi intolerujete 🙂
Toolshed: OK, ale fakt už jenom proto, že jsem byl přímo oslovený a nešlo o pouhý výkřik. Ostatní číst nemusejí. Já to mám takto:
Vzdám-li se práva „Nemít rád a moci to říkat“ (stejně tak „bát se a moci to říkat“), vystavuji bianko šek všem, kteří mi jednou určí, koho rád mít mám a co mám také říkat. Racionalita v „Mít rád“ či „bát se“ nehraje žádnou roli – kdysi se ve jménu Krista a lásky upalovali lidé i za takovou iracionalitu, jakou je kulatost Země.
Dokonce tvrdím, že právo „Nemít rád“ není ani vykoupeno povinností zdůvodňovat. „Prostě proto“ je dostačující, a to i když se dožadují vysvětlení, proč nemá někdo rád třeba právě mě.
Bytostně mi vadí zkreslovači pojmů a účeloví posouvači jejich významů. „Nemít rád“ či „Bát se něčeho“ prostě neznamená „Nenávidět“ a už vůbec ne „Jít a nebo vyzývat k vyhubení“.
Ale to by byla fakt debata na dlouho a do lampárny. Když už se tady ale citovala poezie, já to mám stejně jako Skácel ve své Smlouvě. Prostě aby „Ano“ mohlo znít jako „Ano“ a „Ne“ pak stejně jasným „Ne“. Bez spekulování, zda se tím náhodou jednou nedotknu chovatelů pomíjic plazivých. Či zda „je to vhodné“. Tečka.