V londýnských ulicích zuří neúprosná válka gangů a inspektor LeBrock se ocitá zcela osamocen na opačné straně zákona. Stal se totiž terčem ďábelského plánu, jehož cílem je zdiskreditovat nejen jeho samotného, ale také všechny jeho blízké. Závěrečná a oproti předchozím svazkům notně obsáhlejší kniha série vychází v edici Na přání nakladatelství Comics Centrum, což v praxi znamená, že v termínu od 21. ledna do 10. února si ji na internetu mohou za zvýhodněnou cenu objednat sami čtenáři. Kniha vyjde 19. března v případě, že bude naplněn minimální počet 500 objednávek. Po vzoru původního vydání bude kniha opatřena „antispoilerovou pečetí“, která brání zájemcům o knihu, aby se „omylem“ prolistovali k závěru příběhu už v obchodě...

Příběh o spadlé hvězdě a mladíkovi, jenž se vydá do zapovězeného světa za zdí, aby ji přinesl darem své vyvolené, je díky filmové adaptaci notoricky známý nejen fanouškům jeho autora Neila Gaimana. Román Hvězdný prach vyšel v češtině poprvé už roku 1998 díky nakladatelství Polaris, které v průběhu let jeho vydání několikrát zopakovalo, od roku 2007 vychází s filmovou obálkou (a dalšími fotografiemi z filmu v příloze), v loňském roce také jako e-kniha. Konec minulého roku však Gaimanův prach přivál i z jiných koutů. Crew čtenářům nabídla zajímavou alternativu: bohatě ilustrované vydání, které novelu vrátilo tam, kam patří – z pouhého „merche“, který má ke koupi přimět především filmového diváka, povýšila opět na knihu, jež už svou grafickou podobou láká...

Slovensko má nejednoho národního hrdinu, nicméně tím nejslavnějším je bezesporu Juraj Jánošík. Nově není jen národním, ale také steampunkovým, či lépe řečeno parokokovým hrdinou, alespoň v knize Svetozára Olovranta, která se po loňském vydání ve slovenském originále už brzy objeví rovněž v českém překladu. Olovrant je slovenský spisovatel, jehož pravou totožnost zná jen několik nejbližších přátel. Podle nezaručených zpráv se narodil roku 1975 v Trenčíně a žije sám jako poustevník na vrcholu opuštěného vodojemu kdesi v pustinách Turčianské kotliny. Odmítá vystupovat v médiích a s nakladatelem komunikuje pouze po internetu nebo přes nastrčené osoby. Mezi jeho záliby patří sportovní střelba z kuše a suchá frankovka...

Povědomí o tom, jaké fantastické filmy můžeme v tomto roce vidět v kině, už vcelku máme. Nyní ještě zbývá zjistit, co na nás chystají televizní a streamovací společnosti stále hlouběji měnící zvyklosti diváků směrem k setrvávání v pohodlí vlastních obýváků místo organizování rituálních výprav za kulturou. Už několik let v řadě je v nabídce fantastických seriálů a komiksových adaptací viditelná jasná převaha Netflixu pravidelně přerušovaná dalšími řadami Hry o trůny na HBO a ani letos tomu zřejmě nebude jinak, jak se můžete přesvědčit v případě pětice vybraných seriálů. Pro účely následujícího přehledu ponechme rozjeté seriály stranou a podívejme se na nové značky vyžadující naši pozornost...

Obsah čísla 2/2019

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 5. 2. 2019

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

23. ročník největšího pražského festivalu popkultury proběhne od 31. ledna do 3. února 2019. Modrá škola (Praha Háje) naposledy přivítá fanoušky sci-fi, fantasy a hororu v hrách, filmech, seriálech, anime, comicsech, knihách, kostýmech. Připraveno je pro ně okolo pěti set pořadů. Hráči si užijí několik desítek konzolí a počítačů s videohrami, šedesát stolů s deskovými a karetními hrami. Mezi hosty se objeví čeští spisovatelé a spisovatelky fantastiky, letos v nebývalém počtu a s velkou autogramiádou. Vstupné od 200 Kč za čtvrteční večer až po 1000 Kč za celý festival. Doprava metrem C na konečnou Háje. Šatna. Pestré občerstvení za rozumné ceny...

Vesmír. To nekonečno mezigalaktických dálek. Nespočet planet a planetek, se kterými se člověk dosud nepotkal a ani nikdy nepotká. Nezměrný háv temnoty, jenž trpělivě vyčkává, aby nakonec mohl vše pohltit. Prostor pokrytý tenounkými nitěmi mléčných drah smotávajících se do klubíček ve formě galaxií. Všechny ty záhadné mimozemské rasy, osamělé formy života a neznámé druhy rostlin, jež čekají na své objevení. Červení trpaslíci i modří obři… To vše a mnohem víc skrývá neprozkoumaný oceán temnoty, do něhož se můžete ponořit prostřednictvím knihy Písečníci a bludný asteroid od Václava Dvořáka, poutavé science fiction určené pro děti od devíti let…

Česká fantastika má standardně velmi slušnou úroveň, vzdor jejím kvalitám se jí ale nedaří tak často proniknout k nežánrovým čtenářům a zařadit se do proudu literatury vnímané jako seriózní krásné umění. Dokázalo to Mycelium Vilmy Kadlečkové, které v tomto ohledu – vedle tvorby Julie Novákové – znamená současný vrchol domácí science fiction. Zahrada, pentalogie severomoravské spisovatelky Jany Richterové, představuje veskrze rovnocenný pandán v rámci fantasy žánru, třebaže je autorčinou beletristickou premiérou. Pokud bychom chtěli Zahradu v rámci fantasy žánru blíže zařadit, pak se nabízí kategorie věkové určení new adult, konkrétně pak urban fantasy se značnou příměsí magického realismu...

Představa, že světem, tak jak ho známe, začne proudit magie, může být pro fanoušky fantasy skutečně vzrušující. A když navíc stavidla této energie otevře Liberečan a Českou republiku povýší na světovou velmoc, pocítí tuzemský čtenář lehké mravenčení kolem žaludku. Karolina Francová přitažlivosti příběhů z alternativních světů využila ve svém cyklu Purpurová noc, jenž vychází pod taktovkou nakladatelství Brokilon (příznačně v edici Alternativa). V prvním svazku série představila Liberec ve stínu Rudé věže, a po této „neklasicky klasické“ fantasy o dvou mázích bojujících o moc přichází s druhou knihou, která přímo navazuje na předešlé události a v níž se současný vládce Česka musí střetnout se silou zcela jiného druhu – s tisíciletým démonem...

Bože, chraň všechny, kteří podlehnou moci prstenu! Příběhy o tom, že jeden prsten vládne všem, jsou ve fantastice osvědčenou záležitostí. Pokud se rozhodnete zasvětit nějakou etapu života blyštivému kroužku na prst, snadno mu pak propadnete po dlouhý čas. A to se netýká jen fanoušků a čtenářů, ale i samotných tvůrců, kteří chtějí z příběhu o zaslepenosti mamonem vytěžit co nejvíc. Německý hudební skladatel, jeden z nejvýraznějších představitelů romantismu, Richard Wagner, strávil prací nad svým vrcholným počinem – cyklem čtyř oper souhrnně nazvaným Prsten Nibelungův – celých dvacet šest let. Dílo je to natolik rozvinuté a precizní, že nastudování této více než čtrnáctihodinové záležitosti...

První česky lokalizovaná desková hra Sid Meier’s Civilization vyšla v roce 2010 a s deseti tisíci vyrobenými kusy se jednalo o značný úspěch. Hra šla poměrně do hloubky a tomu odpovídala i komplexnost a délka pravidel, což jistě potěšilo mnoho zkušených deskoherních stratégů, na druhou stranu to ale také odradilo řadu příležitostnějších hráčů, pro které mohla být hra příliš náročná. Také to byl jeden z důvodů vydání nové Sid Meier’s Civilization: Nový úsvit, která je jak herně, tak i po stránce pravidel o poznání jednodušší, nicméně rovněž méně komplexní a oproti předchozímu dílu citelně postrádá atmosféru původní předlohy…

Švédskou spisovatelku Karin Tidbeckovou mohou čeští čtenáři znát díky povídkové sbírce Sobí hora (Kniha Zlín, 2018), která je jedním z do češtiny přeložených zástupců sílícího subžánru severského podivna. Ve svém surrealismem promíseném románovém debutu Amatka Tidbecková reflektuje svět, v němž znak nezastupuje, není pouhým reprezentantem přirozeného světa, nýbrž je něčím, co všechny věci zásadně ovlivňuje a nutí je být tím, čím jsou označeny. Slova zde získávají moc formovat realitu, což je cesta, která ovšem nevede k nekonečným možnostem, nýbrž mění svět v dystopické místo, kde výraz svoboda slova získává zcela jiný rozměr…

Jedním z nejhorších hodnocení, jehož se film může dnes v době filmových databází a procentuálních cejchů dočkat, je zdánlivě nevinný odsudek „dostal jsem, co jsem čekal“, jenž je doprovázen spokojeným dodatkem o slušné kvalitě akčních scén, vysokém tempu nebo nečekaném závěru. Nebýt filmem, knihou nebo jakýmkoli jiným kulturním požitkem překvapený, ať už pozitivně nebo negativně, je pro obě strany vcelku nepříznivá zpráva, k níž se váže nepříjemný pocit promarněného času, který by bylo možné věnovat něčemu „neotřelejšímu“. Skleněný je filmem vystavěným tak, že se mnohým diváckým očekáváním vzpírá, a to hned na několika úrovních. Je jen na divákovi, zda dokáže završení Shyamalanovy trilogie v této podobě přijmout...

Potřetí a tentokrát už naposledy se v rámci Zápisků vracíme k anglickému autorovi Philipu Pullmanovi, jehož trilogií Jeho temné esence jsme se rozhodly zabývat podrobněji. A není to rozhodně trilogie jednoduchá a tuctová. Propracovanost a složitost světů, kde se prolíná věda s magií i teologií, kde potkáte nejen mluvící zvířata, ale i tvory známé z legend a mýtů, vás totiž buď pohltí, nebo odradí. Každá z knih má úctyhodný počet stran i příběh oplývající jistou zvláštností, každá si vezme notnou dávku času i pozornosti a nabídne myšlenky i akční děj. A nebyl by to Philip Pullman, jeden z nejslavnějších světových ateistů a odpůrců církve, aby nenabídl i vlastní pohádkový pohled na uspořádání vesmíru i sil v něm....

Letošní rok přijdou už popáté v řadě Star Wars a díky rozhodnutí studia Disney na nějakou dobu také naposledy, abychom se na filmy ze vzdálené galaxie mohli zase začít těšit. Jinak se filmová nabídka pro rok 2019 nese v duchu výpravných pokračování, restartů a především superhrdinských filmů, pod jejichž tlakem nové sci-fi a fantasy tituly jen tiše skomírají. Posuďte sami: třetí John Wick, druhý Zombieland, čtvrtý Příběh hraček, druhé (nebo třetí?) Jumanji, druhé (a závěrečné) To, třetí Kingsman a v případě restartu Terminátora zatím není zcela jisté, jakou číslovku mu historie nakonec přisoudí. O to větší naděje pak mohou diváci vkládat třeba do vesmírné cesty Brada Pitta ve filmu Ad Astra, k němuž dosud bohužel není dostupná žádná ukázka...