Fantastická literární fikce má mnoho podob a je jen na tvůrčích schopnostech autora, jaký motiv si vybere, jak s ním následně naloží, jakou pro něj zvolí lokaci a čas a kam až svým postavám dovolí dojít. Jonathan Skariton, athénský rodák aktuálně žijící v anglickém Kentu, zasadil děj svého knižního debutu do současnosti, ale zároveň pátrá v minulosti – v době úsvitu filmového průmyslu, kdy ještě báječní muži s klikou hledali cesty, jak obrázky rozpohybovat a přivádět jimi veřejnost v úžas. Románový detektivní thriller Séance Infernale přináší množství historických faktů, reálií i výlet do filmové historie, a stejně tak i mystifikaci. Čtenářům předkládá pátrání po prvním hraném snímku v dějinách...

Nakladatelství Brokilon příkladně pokračuje ve vydávání knih ze Star Trek univerza a po dlouho očekávaném dokončení trilogie Star Trek - Voyager: Teorie strun se vrací k dějové lince rozvíjené v mnoha posledních titulech. Děj románu Star Trek: Jednotný osud od Keithe R. A. DeCandida navazuje na již vydanou trilogii Star Trek: Volání osudu od Davida Macka, do níž spadají romány Bohové noci, Pouzí smrtelníci a Ztracené duše. Následky zde popisovaných události pak rozvíjejí další romány včetně dalšího románu ze série Star Trek: Titan od Christophera L. Bennetta, na který se jistě můžeme v českém překladu do budoucna rovněž těšit. Všem trekkies se zájmem o knižní dobrodružství doporučujeme sledovat nedávno zřízený web startrekknihy.cz.

Ottfried Preussler, německý prozaik, který se do povědomí českých čtenářů paradoxně dostal především díky geniální filmové adaptaci příběhu s názvem Čarodějův učeň (známého také jako Krabat) v režii nepřekonatelného Karla Zemana. Není to ale pouze jediný příběh, který čeští diváci – a stejně tak i čtenáři – mohli doposud znát. Co takhle Malá čarodějnice? Ano, i ona je původně dílem tohoto spisovatele. Spisovatelské portfolio Ottfrieda Preusslera je co do počtu sepsaných a vydaných titulů skutečně široké. Nakladatelství Argo nedávno k Čarodějovu učni přidalo další Preusslerovu knihu pod tajuplným názvem Odbila dvanáctá hodina. A tato kniha s sebou přináší mystickou atmosféru přímo zrozenou pro četbu během nadcházejícího studeného podzimu...

Přes velké množství kvalitních videoher, které se každým rokem dostávají na trh, bývá často obtížné najít pořádné RPG pro celou rodinu. Jak by se asi čerství absolventi mateřské školy dívali na porcování nepřátel v God of War? Měla by snad nukleární rodina pochopení pro společné posezení u Fallout 76? Vynecháme-li produkci firmy Nintendo a omezíme se pouze na vysokorozpočtové tituly, pak se videohry s takto širokou cílovou skupinou hledají opravdu těžko. Možná proto se po více než dvaceti letech vrací na scénu dráček Spyro a nemalá očekávání jsou spojena s příchodem třetích Kingdom Hearts. Jarní vydání druhého Ni no Kuni ovšem připomnělo existenci jednoho z nejpřístupnějších japonských RPG, k němuž stojí za to se po letech vrátit…

Předvánoční čas přeje nejen fanouškům fantasy, ale i čtenářům science fiction, respektive milovníkům rozmáchlé vesmírné space opery a čtenářsky náročné dystopie. Britského spisovatele Petera F. Hamiltona známe především jako autora monumentální trilogie Úsvit noci. Do čtyř knih rozdělená románová dvojice Pandořina hvězda a Nespoutaný Jidáš jsou samostatným úvodem k ještě masivnější Sáze Společenství, do které se pustilo nedávno vzniklé nakladatelství Planeta9. Oproti tomu nakladatelství Kniha Zlín, součást olbřímí společnosti Albatros Media, sází na dystopii v podaní jednoho z nejvýraznějších nových hlasů zahraniční fantastické scény – švédské spisovatelky Karin Tidbeckové. Její originální a podmanivý román Amatka...

Joe Abercrombie si už české čtenáře podmanil šesti romány a jednou povídkovou sbírkou ze světa Prvního zákona. O jeho trilogii Moře střepů napsané pro mládež se však dlouho spekulovalo, zda u nás vůbec vyjde a pokud se tak stane, u koho. Nakonec se série chopila Euromedia prostřednictvím své nové akvizice, nakladatelství Laser, a aktuálně je k dostání úvodní svazek Půl krále. Těšit se můžeme na obsáhlý příběh mistra moderní fantasy, tentokrát zbavený jeho takřka nihilistického přístupu k životu svých postav... To Nora K. Jemisinová se doposud představila domácím čtenářům pouze románem Sto tisíc království. Její nová trilogie Zlomená země započatá úvodním svazkem Páté roční období se honosí rekordním záznamem v dějinách ceny Hugo...

Nejeden začínající autor započal svou kariéru účastí v té či oné literární soutěži. Mezi dlouhodobě nejznámější, orientující se na fantasy v jakékoli podobě, patří Žoldnéři fantazie. Nejlepší práce jsou pak každý rok publikovány ve stejnojmenném sborníku. Pečlivou redakci a samotné vydání má na starost nezdolný Michael Bronec ve svém nakladatelství Straky na vrbě. Letos jsme se dočkali už devátých Žoldnéřů, tentokrát s podtitulem Na stopě zločinu. Naleznete v nich nejen jedenáct soutěžních povídek s poutavými ilustracemi, ale také galerii výtvorů ilustrátorské minisoutěže „O lahvičku miruvoru“. Nejen na poli literárním, ale i na tom výtvarném je totiž třeba dát možnost i novým tvářím...

Pokud zaslechnete pojem Planeta opic, zřejmě vám na mysli nejprve vytane kultovní snímek s Charltonem Hestonem z roku 1968. Mladší publikum zavzpomíná na povedenou moderní „opičí“ trilogii, v níž se (ostatně jako všude) blýsknul Andy Serkis v podání snad všech primátů na place. Ale jistě se mezi vámi najdou i ti sečtělí, kteří si název spojí i se spisovatelem Pierrem Boullem. Boulle sloužil za druhé světové války jako tajný agent a právě jeho válečná zkušenost, zajetí a následný útěk vedl k napsání jednoho z jeho nejzásadnějších válečných děl, Mostu přes řeku Kwai. Román v jeho literárním díle bezesporu dominuje, zdatnou konkurencí mu je ovšem právě slavná Planeta opic. Zapomeňme tedy na Taylora, ke slovu přichází Ulyxe Mérou...

První Predátor z roku 1987 je jedním z ikonických akčních filmů osmdesátých let. V hlavní roli osvědčený Arnold Schwarzenegger, na režijním postu John McTiernan, který v té době při natáčení dokázal šlapat pouze na plyn, vizionářský producent Joel Silver a především mimozemský lovec stvořený Stanem Winstonem s drobným přispěním Jamese Camerona. Z dnešního pohledu nemohlo vzniknout nic jiného než hit, ačkoli tehdejší kritika film nijak nechválila. S výjimkou sebevědomého druhého dílu se další pokračování snaží získat své místo na výsluní variací původního motivu, kdy proti takřka nezničitelnému monstru stojí elitní jednotka zabijáků. Slibně vypadající Predátor: Evoluce však odkazu legendy v mnoha ohledech nedostál a zůstane skrytý ve stínu...

Věda versus magie. Přesně k takovému napínavému střetu se schylovalo na konci úvodní komiksové knihy marvelovského hrdiny Doctora Strange. Už z toho, na čí straně budete jako čtenář stát, lze vytušit, jak ke svému životu přistupujete. Zjednodušeně řečeno, zda věříte v technický pokrok lidstva, anebo si myslíte, že se kolem nás objevují síly, které jsou nad naše chápání a mimo náš vliv. Pokračování vydané pod názvem Poslední dny magie napovídá, jakým směrem by se miska vah v příběhu hvězdného scenáristy Jasona Aarona měla vychýlit. Bude tomu skutečně tak? Vždyť na straně magie stojí nejvyšší čaroděj naší dimenze, jenž to sice nikdy neměl lehké, ale umí se porvat i s nástrahami a bytostmi, o nichž jsme dosud neměli ani ponětí…

Brian Wilson Aldiss napsal mnoho románů a vydal řadu povídkových sbírek, v českém překladu z nich známe tituly Temné světelné roky, Člověk svého času, Pokolení starců, Rovníková romance, Malacijská tapisérie, Galaxie jako zrnka písku, Kryptozoik, Příliš vzdálený svět, Druhý ostrov doktora Moreaua, Superhračky vydrží celé léto, Bílý Mars či monumentální trilogii Helikonie. Většina z nich u nás vyšla pouze jednou, pokud se snad nedočkala druhého vydání, a dnes už si je převážně pamatují jen oddaní čtenáři fantastiky či návštěvníci antikvariátů. Jak už to tak bývá, čas z Aldissova díla vybral několik výjimek. Jednou z nich je v českém prostředí román Skleník, který aktuálně chystají k opětovnému vydání nakladatelství Argo a Triton...

Myšlenka odklízet nepohodlné a nebezpečné jedince na Měsíc není nijak převratná, stačí zmínit románovou klasiku Roberta A. Heinleina. V knize australského spisovatele Anthonyho O'Neilla Na odvrácené straně, kterou v češtině vydalo nakladatelství Leda, je však trestanecká kolonie vybudovaná na Měsíci jen první krůčkem na cestě k daleko závažnějším pohromám. Román má zcela jiné ambice – detailně vykreslit, kam až by takové rozhodnutí mohlo dojít. Od nedobrovolného osídlení naší oběžnice vrahy a násilníky vede přímá cesta k veskrze dobrovolnému exilu podobných jedinců do města příhodně nazvaného Očistec, kde jsou pozemské hříchy navždy „odpuštěny“. Takové město svou pověst využívá jako reklamu a následně se stává cílem zvídavých turistů…

Značka Zombicide hýbe herním světem už od roku 2012, kdy se zombie ukázali na herní desce vůbec poprvé. Děj se odehrával v přítomnosti a přeživší měli k dispozici krom palných zbraní také Molotovovy koktejly. Do české lokalizace se díky vydavatelství Blackfire dostala pozměněná varianta Černý mor, která hráče zavedla do temného středověku šmrncnutého magií. A aby toho nebylo málo, na hrbech orků letos přidupe i samostatná deskovka s podtitulem Zelená horda. Dnes si ale rozebereme rozšíření s názvem Wulfsburg, které už na pulty prodejen dorazilo. Do Černého moru by mělo vnést spoustu nového, včetně mapových dílů, které mají ambici změnit strategii celé hry. Naostřete tedy meče a načerpejte energii na sesílání smrtících kouzel.

Na chatě v takřka liduprázdné, opuštěné vsi Slatinka uvězní bouře šest rozmanitých osob, které si čekání na vlídnější počasí krátí vyprávěním příběhů. Někteří z nich jsou rození vypravěči, jiní čtou příběhy z tabletu, další se spokojí s rolí pouhého posluchače a nemusí být mezi nimi pouze lidé… Slovenská spisovatelka Alexandra Pavelková v románu Údolí lilií, jejž v češtině nedávno vydalo nakladatelství Argo v edici Fantastika, spoléhá na jeden z nejstarších způsobů prožívání dobrodružství – na představivost, která otevírá dveře do lidské duše, a slova, jejichž prostřednictvím lze změnit nejen člověka, ale i celý svět. V ústřední roli půvabné knihy oblíbené žánrové autorky tak stojí příběh sám, což je dozajista ambiciózní čin…

Spisovatel Ray Bradbury je v myslích čtenářů zapsán především jako autor literatury science fiction, byť zvláštní a netypické. Tituly jako 451 stupňů Fahrenheita nebo Marťanská kronika znamenaly pro fantastický žánr výrazný krok směrem k literárnímu hlavnímu proudu a postupně přinesly uznání Bradburyho spisovatelských kvalit na širokém poli vážné literatury, dalece přesahující někdejší ghetto autorů vědecké fantastiky. Bradbury nicméně nikdy nebyl autorem jednoho stylu či literárního směru, platilo to už v samých počátcích jeho autorské kariéry. Jeho vůbec první vydanou povídkovou sbírkou byl Temný karneval, žánrově zařaditelný nejspíš jako gotická či weird próza. Ve zdejších povídkách se to jen hemží oživlými mrtvolami, duchy, upíry, hřbitovy