Slovenský spisovatel Juraj Červenák pronikl svým cyklem historických detektivek mimo okruh fanoušků fantastiky a výrazně se zapsal do povědomí široké čtenářské obce. O to, co takový úspěch přináší a zda má vliv na jeho tvorbu a plány, jsme se zajímali v následujícím rozhovoru. A nejen na to, zajímalo nás také, jaký je vztah autora k fanouškům, zda slyší na jejich připomínky, jakým způsobem s nimi komunikuje, jak hledá historické prameny ke svým knihám, a samozřejmě, jaké jsou jeho plány na nejbližší období. Na následujících řádcích se kupříkladu dozvíte, jaký rozdíl vidí mezi psaním literatury a filmových scénářů, dostanete nějaké tipy na televizní seriály, které ho poslední dobou oslovily a také mlhavě nastíníme nový „projekt“...

Už 26. června uplyne dvacet let od vydání první knihy o Harrym Potterovi v Anglii. Příběh o čarodějnickém učni je dodnes obrovským fenoménem a jednou z nejúspěšnějších literárních sérií všech dob. Nakladatelství Albatros, které u nás knihy J. K. Rowlingové vydává, chystá k tomuto výročí pro fanoušky pořádnou porci titulů. V únoru vyšel třetí sešit omalovánek Kouzelná místa a postavy, v březnu navázalo nakladatelství horkou novinkou Fantastická zvířata a kde je najít – původní scénář,  kde čtenářům představuje řadu nových kouzelných tvorů a postav. Fanoušci se ale dočkají mnoha dalších překvapení. V dubnu vyjde druhá kniha Filmové magie a v květnu se můžeme těšit na nové vydání všech tří bradavických učebnic...

Festival Future Gate nám letos už počtvrté představil zajímavé filmové kousky oblíbeného žánru science fiction. Populární akci organizuje stejnojmenná nezisková organizace, která se snaží zprostředkovat fanouškům fantastiky, ale i široké veřejnosti zajímavé filmové projekce doplněné o spřízněné workshopy a přednášky. Tentokrát jednotlivé snímky pojil motiv hranic lidskosti, propojení lidstva se stroji, moderními technologiemi a umělou inteligencí. Šlo tedy o téma nadmíru zajímavé a tvůrci navíc často vyhledávané, ať už na poli filmovém či literárním, vždyť už v prvním vědecko-fantastickém románu, Frankensteinovi od Mary Shellyové, se objevuje nemálo souvisejících otázek, jež posléze inspirovaly nepřeberné množství tvůrců...

Dnešní téma Digitální vlny se ponese v duchu nového vydání Wellsova Stroje času. Cestování časem slouží mnoha počítačovým hrám jako stěžejní příběhový prvek, ale jen málokterý titul využívá manipulaci s časem na úrovni herní mechaniky. Zatímco mezi plošinovkami v tomto směru už mnoho let kraluje Braid a mezi adventurami zase Life is Strange, v případě stříleček se o skutečném vládci příliš hovořit nedá. Volba nakonec padla na dvojici her, které jsou si svou stylizací hodně vzdálené. TimeShift na první pohled možná příliš nezaujme, přestože je pro mnohé jedním ze zapomenutých klenotů videoherního průmyslu. Na druhou stranu Superhot na sebe upozorní okamžitě a na nedostatek publicity si rozhodně stěžovat nemůže…

Proč by přístup, který tak skvěle funguje s komiksovými hrdiny, nemohl slavit podobný úspěch i v případě přerostlých zástupců živočišné říše? Japonci už na to přišli dávno. Nyní se do podobného projektu pouští studio Warner Bros, které před pár lety představilo divákům další Godzillu v tradiční a sympaticky nepodbízivé podobě. Finanční i divácký úspěch ovšem skončil někde napůl cesty, ověření kvalit konceptu monster filmů proto přešlo do obrovských tlap mocného Konga. Je větší než kdy dřív a jeho filmová prezentace je sázkou na jistotu. Už žádné skrývání ve tmě a ukázky obrovitých partií jen v letmých náznacích, Kong: Ostrov lebek představuje monstra v celé kráse a také naplňuje představu nenáročné popcornové zábavy.

V minulém roce se na českém trhu objevil objemný a po výtvarné i knižní stránce nadmíru přitažlivý komiks Oskar Ed: Můj největší sen, se kterým se čtenářům po dlouhých deseti let výrazněji připomenul Branko Jelinek, aby si vedle zaslouženého zájmu vysloužil i ceny Muriel v kategoriích Nejlepší původní kniha a Nejlepší původní scénář a spolu s tím dle odborné poroty rovněž titul nejzdařilejšího domácího komiksového díla roku 2016. Jelinek je slovenský autor narozený v Banské Štiavnici, absolvoval Školu užitého výtvarnictví v Košicích a grafiku a knižní ilustraci na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a nyní žije v Praze a věnuje se tvorbě rozsáhlých komiksových projektů, které si sám kreslí i píše.

Fascinace představou konce světa je v lidech zakotvena odpradávna a snad proto je postapokalyptický subžánr pro čtenáře stále přitažlivý. Za vůbec první postapokalyptickou knihu je považován román Poslední muž Mary Shelleyové z roku 1826 a rozjímání nad koncem světa se nevyhnul ani Edgar Alan Poe v povídce „Rozhovor Eirose s Charmionem“ z roku 1839. Od té doby autoři fantastiky, ať už knižní, filmové či herní, prozkoumávají různé vize života po konci světa pravidelně. V posledních letech se takových knih vyrojilo dost i u nás. Vedle Vladimíra Šlechty, který je společně s Miroslavem Žambochem v postapokalyptickém subžánru jedním z našich nejplodnějších autorů, se do průzkumu života po konci civilizace pustil se svým Spadem i František Kotleta...

Píše se rok 2029 a doba mutantů už téměř minula, takřka nikoho už nezajímají a jejich počet nestojí za řeč. Ani Logan už není tím, kým kdysi býval. Na živobytí si vydělává řízením limuzíny, zanedbaným plnovousem mu prokvétají šediny, místo jisté chůze spíše vrávorá, adamantiové břity mu ze hřbetů rukou nevyjíždějí s dřívější samozřejmostí a ke všemu se skoro nehojí. Wolverine zestárl. Svět si žije dál svým životem, aniž by bral na vědomí, že ještě kdesi v skrytu přežívá slavný Profesor X, Charles Xavier, jehož telepatické schopnosti se s postupující nemocí mění v nekontrolovatelnou zbraň. Logan s Charlesem mají společný sen o místě, kde v klidu přečkají stáří, ovšem do života jim náhle vstoupí dívka s nevšedními schopnostmi...

Dříve tak zoufale populárním upírům už dávno odzvonilo. A přestože se od nich ghúlové ve své podstatě příliš neliší – i oni si kvůli přežití musí z lidí tu a tam uždíbnout nějaký ten kousek – probojovali se do japonského komiksového mainstreamu milovaného po celém světě v silně hororové podobě, o jaké si nějaké Stmívání (nebo jeho japonská originální verze Vampire Knight) mohlo nechat jen zdát. Ghúlové jsou krvelačné bestie bez emocí, které se krmí lidským masem. Alespoň takhle je Sui Išida v prvním svazku představil… Jenže kde je jim konec? Ve druhém svazku se totiž skoro zdá, že ghúlové jsou z těch monster, která se po Tokiu potulují, tím menším zlem, přestože se nově představeným postavám říká holubice a jsou to lidé...

Obsah čísla 3/2017

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 7. 3. 2017

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Herbert George Wells zaujímá neotřesitelnou pozici velikána vědeckofantastického žánru, o jehož díle mají slušné povědomí i ti, jimž fantastika jinak téměř nic neříká. Romány Stroj času i Ostrov doktora Moreaua byly několikrát zfilmovány, staly se zároveň inspiračním zdrojem celých generací tvůrců bez ohledu na žánrové kategorie. Po delším čase se tyto dnes už klasické příběhy dočkaly nového vydání díky nakladatelství Romeo, jehož představitelem je dvorní překladatel díla Williama Shakespeara, divadelní režisér a nakladatel Jiří Josek. Nabízí se tedy příležitost proměnit mlhavé povědomí ve skutečnou znalost a nádavkem se dočkat ujištění, že mnohé myšlenky slavného autora staré více než sto let takřka nemají šanci zestárnout.

Je jednadvacáté století, avšak v Abstergo Industries vědí, jak přelstít čas. Důvodem pro to je jeden z Kousků ráje, artefaktů, jež zde zanechala dávná civilizace Předchůdců. Zázračný meč, momentálně v držení templářů, ale nefunguje tak, jak by měl. Kdy ztratil své kouzlo a jak jej opravit? Bude možné znovu nalézt dávno ztracené teorie a vynálezy – a jednou provždy vyřešit záhady staré několik staletí? Odpověď má najít Simon, čerstvě přijatý do templářské Vnitřní svatyně, který se co nevidět ponoří do hlubin času. V kůži svého dávného předka si vyzkouší život v době rytířských ctností a válečných tažení, aby ochraňoval a doprovázel pannu nejctnostnější – odvážnou Johanku z Arku, neboť právě ona měla meč po určitou dobu v rukou…

Zdá se, že letos je březen nejen měsíc knihy, ale i filmu, přinejmenším přináší prozatím nejbohatší žánrovou nabídku premiér tohoto roku. Z námi nezařazených titulů navíc zmiňme animované dobrodružství pro celou rodinu Balerína a nový biják o polonahých modrých postavičkách Šmoulové: Zapomenutá vesnice, návrat Formanova Amadea a Trnkova Špalíčku, životopisný snímek Andrzeje Wajdy Mžitky o malíři Wladyslawu Strzeminském či jeden z nejočekávanějších domácích filmových počinů: Masaryk. Oblibu si poslední dobou získaly i hudební dokumenty. V březnu narazíme na Nechte zpívat Mišíka, The Rolling Stones Olé Olé Olé! nebo koncertní záznam Rammstein: Paris. Klasickou dokumentární tvorbu pak zastupuje...