Lucas Hildebrandt a Viktor Frenchstone by se pravděpodobně sežrali, kdyby se potkali. Naštěstí se potkat nemohou, protože každý z nich obývá jiný literární vesmír. Science fiction knihy Stanice Armida a Mycelium: Jantarové oči, domovy těchto dvou postav, vznikaly zcela nezávisle na sobě. Ačkoli tu byla ta možnost, shodou okolností si autorky navzájem nebyly beta-čtenářkami. Vlastně se o svých výtvorech ani nijak zvlášť nebavily. A ačkoli se autorky znají, nejsou jak rodné sestry, které by spolu trávily tolik času, aby od sebe chytaly myšlenky. Navzdory těmto skutečnostem se v Armidě a Myceliu vynořili hrdinové vycházející ze stejného archetypu, zvláštní zrcadlový obraz jeden druhého. A právě toto zrcadlení je zdrojem fascinace, která stála u zrodu tohoto článku.

Paolo Bacigalupi se v českém překladu prosadil sérií imaginativních a dosti depresivních vizí blízké budoucnosti a následně byl objeven i širší veřejností díky povídkové sbírce Čerpadlo 6, kterou u nás vydalo nakladatelství Albatros. Následoval Bacigalupiho veleúspěšný románový debut Dívka na klíček, za který se mu dostalo přímo žně různých prestižních cen nejen ve světě, ale i u nás. Poté se Bacigalupi ve snaze přilákat k uvadajícímu žánru science fiction nové čtenáře pustil do psaní pro mládež, čehož je výsledkem úvodní svazek nové románové série Prachožrouti. Jak už se stalo zvykem, vedle spolehlivého překladu Richarda Podaného se dočkáme rovněž imaginativní obálky Milana Malíka. Když něco funguje, proč to měnit...

A máme tu opět naší oblíbenou Bitvu obálek, tentokrát jsme vybírali z bohaté dubnové nadílky. Krutý boj se opět rozzuří mezi obálkami trojice domácích autorů a jedním polským sousedem. Raději vám připomeneme bitevní pravidla - hodnotíte obálku (lze se vyjádřit nejen k ilustraci, ale i ke grafické úpravě), nikoli knihu či osobu výtvarníka. V bitvě není důležité, zda jste příznivcem poetické, inovativní či snad epické fantasy. Není důležité, zda fandíte konkrétním autorům, výtvarníkům či nakladatelstvím. Rozhoduje váš výtvarný vkus a pocity, s jakými jednotlivé obálky vnímáte. Neváhejte se o ně s námi i dalšími čtenáři rozdělit. Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovliňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. Tak směle do boje!

Ačkoliv jsme se věnovali japonskému hororu a tradičním strašidelným historkám – kaidanům velmi intenzivně, stále nám tato ostrovní kinematografie nabízí mnoho zajímavých tvůrců, kteří stojí za pozornost. Bez nadsázky bychom také mohli napsat, že i ostatní dokázali v mnohém posunout hranice žánru a inspirovali hollywoodskou produkci k obdobně laděným příběhům či k přepracováním. Dalším režisérem, kterého připomeneme je nesmírně pracovitý Takashi Miike, zástupce moderní japonské generace. Miike sice více proslul akčními krimi snímky, ovšem jeho žánrová zastavení bychom přesto neměli minout. Snoubí se v nich totiž nejen vynikající filmařská práce, která vychází z dlouholeté tradice, ale i značně originální vhled a osobité mísení stylů...

Není to tak dávno, co na tuzemský komiksový trh vstoupilo nové komiksové nakladatelství RandO. Dle vlastních slov se bude specializovat na vydávání amerických a italských komiksů mainstreamového typu. První vlaštovkou, která míří na knižní pulty, je komiks italského výtvarníka Marca Turiniho pojmenovaný E.V.A. – Kroniky z podzemí. Italský komiks u nás nemá příliš velkou tradici, takže pro mnohé to pravděpodobně bude vůbec první setkání s komiksovou tvorbou pocházející z této země. Akční science fiction má tendenci oslovit jak fanoušky klasické evropské tvorby, tak i milovníky vědeckofantastického mainstreamového žánru, což by mohlo vést k úspěchu, ovšem o jak kvalitní či zábavný komiks ve skutečnosti jde?

Aniž bychom chtěli jakýmkoli způsobem podporovat alkoholismus a konzumaci omamných látek, všimněte si někdy piráta, který zdobí láhev rumu Captain Morgan. Rozjařený námořník pochází z produkce Dona Maitze a navzdory dalším, mnohem významnějším úspěchům, zůstává stále jeho nejznámějším dílem. Maitz přitom ilustroval knihy pro takové autory jako Isaac Asimov, Stephen King, Ray Bradbury či Michael Moorcock. Získal dvakrát cenu Hugo, deset cen Chesley a přehled ocenění by mohl pokračovat dál. Vydal dvě výtvarné knihy (dnes úplně rozebrané a nedostupné) a pracoval na karetních hrách Guardians a Raiding Parties. Obzvlášť druhá jmenovaná mu sedla, vždyť v ní šlo o Maitzův speciální artikl...

Uznávaný americký spisovatel science fiction Kim Stanley Robinson, u nás známý především obsáhlými romány Rudý Mars a Zelený Mars (poslední díl trilogie, Modrý Mars, už u nás bohužel nevyšel) a několika povídkami, získal za svůj loňský román 2312 prestižní cenu Nebula a nominace na množství důležitých žánrových ocenění. V podobných případech se samozřejmě nabízí otázka, zda se tak stalo po zásluze? Zde se však zahraniční recenzenti často rozcházeli – což už samo o sobě nasvědčovalo tomu, že román bude přinejmenším zajímavý. A byl? A co je důležitější, byl i vážně tak skvělý? Čtěte dál, snad nečekáte, že vám odpovím už v perexu…

Zatímco v minulé herní hlídce jsme se zaměřili především na Francii, v dnešním díle doslova procestujeme celý svět. S blížícím se herním veletrhem Gen Con v americké Indianě, který proběhne v polovině srpna, se vydavatelství chlubí stále dalšími a dalšími novinkami. Stejná situace je i s blížící se evropskou obdobou Gen Conu, veletrhem SPIEL v německém Essenu, pro který už mnohá vydavatelství připravují předobjednávky. Herních novinek je tedy požehnaně a já se pokusil vybrat to nejzajímavější, co nám poslední dva týdny doposud nabídly. Pokud vás zajímá, jaké herní zážitky si pro nás připravují ve Spojených státech, Rusku, Polsku či Švýcarsku, pak čtěte dál.

Československý fandom vyhlašuje 33. ročník literární soutěže Cena Karla Čapka. Své práce žánru sci-fi, fantasy nebo hororu s fantastickými prvky psané česky nebo slovensky zasílejte v elektronické formě nejlépe emailem, možno též na CD, DVD či disketě, a současně ve třech čitelných papírových kopiích (anonymní výtisky bez uvedení jména autora) na adresu administrátora. Za každou soutěžní práci je třeba zaplatit registrační příspěvek ve výši 100 Kč, resp. 4 EUR. Uzávěrka tohoto ročníku soutěže je 30. listopadu 2013. Práce doručené po tomto termínu budou po dohodě s autorem zařazeny do následujícího ročníku. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne na Parconu 2014.

Pokud máte rádi sci-fi, fantasy, dobré seriály, deskové hry, RPG, LARP a podobné fenomény, bude Vás zajímat, že se v Brně letos pořádá setkání jejich fanoušků! Určitě přijeďte, akci si užijete, ať už na takové setkání jedete poprvé, nebo jste podobných setkání projeli spoustu.  Akce se jmenuje Conec [konec], což je slovní hříčka vycházející ze slova con/convention používaného obvykle pro podobná setkání fanoušků. Conec bude letos v Brně od 15.8. do 18.8.2013 v prostorách základní školy na Botanické ulici. Těšit se můžete na bohatý program – programové linie jsou zaměřeny na fantasy, sci-fi, známé seriály, japonské a orientální fenomény a fanovskou scénu v ČR i zahraničí.

Soutěž o nejlepší redakční úvodník jsme vyhlásili už v dubnu a původně jsme chtěli její výsledky oznámit mnohem dříve, ovšem záležitosti kolem snah o setrvání časopisu a rovněž reprezentační výlet našeho "kapitána" zapříčinily značné zdržení. Nicméně se k vám konečně dostáváme s celkem devíti vybranými úvodníky ve třech oznámených kategoriích. Seřazeny jsou od prvního do třetího místa, přičemž vítězové se mohou těšit na zajímavé ceny. Finální kolo vyhodnotil sám šéfredaktor Vlado Ríša, ovšem jistě nás budou zajímat i vaše názory. Zda se některý z těchto úvodníků objeví i na stránkách časopisu popravdě sami ještě nevíme, ale nic není nemožné, zvláště pokud jde o časopis o fantastice...

Ještě před tím, než opustíme japonský kaidan v jeho audiovizuální podobě, je třeba připomenout ještě jednoho z tvůrců, kteří se tomuto žánru věnovali. Nobuo Nakagawa (1905-1984) patří u nás mezi méně známé režisérské osobnosti. V jeho filmografii nenajdeme příliš festivalově úspěšných snímků ani příběhů, které by byly známy po celém světě. I přes to však byl velmi uznávaným filmařem, kterého znali především fanoušci žánrového filmu na japonských ostrovech v padesátých a šedesátých letech. Jak už bylo napsáno dříve, hororové příběhy se vyprávějí v Japonsku již od dvanáctého století a Nobuo Nakagawa patřil mezi režiséry, kteří tradiční příběhy vykreslili divákům nejen v tradičním hávu, ale přidal jim také mnoho drobných a nadčasových prvků.

Václav Šorel je znám především jako dlouholetý zástupce šéfredaktora v populárním abíčku, pro které dodnes píše scénáře k stále oblíbeným komiksovým seriálům. Jedním z nich byla například kultovní Vzpoura mozků (1977-79), kterou nedávno přepsal do románové podoby. Dále v časopise publikoval nezapomenutelné vědeckofantastické komiksy Galaxia (1984-1986) a Tvrz (1980-1981) či „letecké“ Operace Jericho (1988) a Biggles (1990-1992). Aktuálně tráví čas na své chalupě a pracuje na druhém díle románu Vzpoura mozků – Galaxia a spřádá plány na celou trilogii. O autorově práci v ábíčku, ale i o jeho vztahu k letectví jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Vladimíra Šlechtu zná asi každý fanoušek české fantastiky, ať už jde o fantasy nebo science fiction. Znají ho i čtenáři časopisu XB-1 - v březnovém čísle nám nabídl s nadhledem a vtipem napsanou dobrodružnou povídku Utíkej, zombíku, utíkej! V poslední době nás mimo to zásobuje i svou knižní tvorbou, k níž už nerozlučně patří obálky slovenského výtvarníka Michala Ivana a logo nakladatelství Brokilon na hřbetu. Oboje samozřejmě uvidíme i na připravované knize Emma z umírajícího města, v níž se vrací do svého "oggerdovského" vesmíru, ačkoli jde o zcela samostatný román bez přítomnosti známých postav. Pokud snad nad koupí ještě váháte, pak pro vás máme pořádnou ukázku v podobě několika desítek stran...