Larry Elmore pochází z venkovské oblasti Kentucky a navzdory tomu, že se místní mladí muži buď usazovali jako farmáři, nebo šli pracovat do továrny, se z něho stal výtvarník se statutem legendy. Jak k tomu došlo? Přes problémy ve škole. Učitelé neměli šanci proti dobrodružným příběhům, které prožíval ve své hlavě a zvěčňoval je pod lavicí na kusy papíru. Neustále se opakovalo stejné kolečko - zabavení obrázku a jeho likvidace. Elmorea to však nemohlo odradit. Rodiče ho v jeho zájmu podporovali a nakonec mu umožnili, aby odešel studovat výtvarné umění na univerzitu (a byl prvním členem rodiny, který kdy dosáhl vyššího vzdělání). Po jejím dokončení následovala povinná dvouletá vojenská služba.

Po menších rolích, které v poslední době sehrál v komiksech JLA: Liga spravedlnosti 1 Granta Morrisona a Batman: Temný rytíř - Temné děsy scenáristy Paula Jenkinse, dostává Flash, tentokrát ztělesněný Barry Allenem, šanci v samostatné komiksové knize. Jeho Znovuzrození má podobně jako u jeho dobrého přítele Green Lanterna či Supermana na starosti scenárista Geoff Johns. Uvidíme jak se tenhle známý neznámý komiksový hrdina uchytí na českém trhu. Není to zrovna blesk, ať už je jeho pověst jákakoli, vždyť mu to trvalo přes sedmdesát let, než k nám konečně doputoval. Vůbec poprvé se totiž v komiksu objevil v roce 1940 a patří tak ve stájích nakladatelství DC Comics k zaslouženým veteránům...

Vlastislav Toman je jedna z bezesporu nejzajímavějších postav nejen tuzemské komiksové scény, ale i fantastického žánru. Autor povídek, knih, scénářů ke kultovním komiksům a také dlouholetý šéfredaktor populárního abíčka. O tom všem jsme si povídali v rozhovoru, který se nakonec změnil v celkem obsáhlý rozbor jeho dlouholeté práce, a proto jsme ho rozdělili do dvou částí. Vždyť v příštím roce tento neopomenutelný nestor domácí publicistické a fantastické tvorby oslaví už osmdesáté páté narozeniny! Jak je ovšem z autorových slov vidět, životní vitalitu má takovou, že by mu ji mohl leckdo závidět. Však se sami přesvědčte na následujících řádcích…

Země, habitat N-n-York, 27. století. Lidstvo osídlilo většinu sluneční soustavy i několik kolonií u jiných hvězd a navázalo styky s několika mimozemskými civilizacemi – včetně Össe, domova lukrativních technologií, jediného zdroje rychlého mimoprostorového cestování a přísné teokracie vyžadující oběti na životě, proti které byla dávná moc veškerých pozemských církví k smíchu. Poslední bod nemusí většinu pozemšťanů vůbec trápit. Össeany jen zřídka potkají na ulici, nikdy s nimi nemusí jednat a přesto mohou využívat veškeré výhody importovaných technologií. To se ovšem netýká Lucase Hildebrandta, ten Össe zná až příliš dobře. Poznal je na vlastní kůži...

Každý z nás má jistě oblíbenou knižní nebo filmovou sérii, která se odehrává v jednom celistvém a propracovaném světě. Podobně i u společenských her vznikají světy zahrnující několik různých titulů. Ideálním příklad je zde společnost Fantasy Flight Games, která má svůj fantasy svět Terrinoth (hry Descent: Journeys in the Dark, Rune Age, Runebound, Runewars), sci-fi prostředí kombinující všemožné prvky z žánru (Twilight Imperium, Rex: Final Days of an Empire) nebo hororový svět vytvořený dle H. P. Lovecrafta (Arkham Horror, Mansion of Madness, Elder Sign). V roce 2012 představila také společnost Alderac Entertainment Group (dále jen AEG) svůj vlastní svět, do kterého zasadila hned několik her...

Kořeny žánrového vyprávění na tradicemi opředených japonských ostrovech sahají hluboko do historie, a tak se nemůžeme divit, kolik hororových příběhů tvůrci odtud zpracovali. Ačkoliv by se mohlo zdát, že je japonská kinematografie mladá, opak je pravdou. Snímky vycházející nejen ze staletých tradic divadla, ale i literárních pramenů bohatých na zajímavé náměty, byly natáčeny už v němé éře a rozhodně za zhlédnutí stojí. Než se budeme věnovat dalšímu z žánrových tvůrců, pojďme jen stručně připomenout některé z kaidan (tedy hororových) příběhů, které japonští režiséři natočili. Pomineme-li němou éru, největšího rozmachu se tato odnož audiovizuální fantastiky dočkala v šedesátých letech.

Vlastislav Toman je jedna z bezesporu nejzajímavějších postav nejen tuzemské komiksové scény, ale i fantastického žánru. Autor povídek, knih, scénářů ke kultovním komiksům a také dlouholetý šéfredaktor populárního abíčka. O tom všem jsme si povídali v následujícím rozhovoru, který se nakonec změnil v celkem obsáhlý rozbor jeho dlouholeté práce, a proto jsme ho rozdělili do dvou částí. Vždyť v příštím roce tento neopomenutelný nestor domácí publicistické a fantastické tvorby oslaví už osmdesáté páté narozeniny! Jak je ovšem z následujících řádků vidět, životní vitalitu má takovou, že by mu ji mohl leckdo závidět. Však se sami přesvědčte na následujících řádcích...

Když se vystudovaný archeolog rozhodne věnovat ilustraci, dá se celkem úspěšně odhadnout, kam s ní bude směřovat. Pro Jamese Gurneyho to platí a neplatí zároveň. Tento cestovatel, technik, spisovatel, malíř a archeolog snil tak jako všichni lidé fascinovaní světem prastarých kultur, že jednoho dne objeví tajemné město, o kterém dosud nikdo neslyšel. To se mu ve skutečnosti nikdy nepodařilo, ovšem našel ho jinde. Ve své fantazii. Na začátku stála klasická otázka, ze které se klubou příběhy typu co když.... V jeho případě zněla: Co když existuje místo, kde dinosauři nevyhynuli, ale kde se vyvíjeli dál vedle lidí? Od jednoduchého nápadu ke čtyřem knihám Dinotopie vedla ještě dlouhá cesta, ale výsledek byl tak úspěšný, že se objevil v dalších sedmnácti jazycích.

V sobotu 6. července 2013, ve slavnostní atmosféře Večera fantazie, jímž jako vždy gradoval Festival fantazie v Chotěboři, byly vyhlášeny výsledky už devátého ročníku ankety Aeronautilus. Držitelkou ceny v kategorii Kniha roku se stala Edita Dufková za román Zpráva z Hádu, a přidala tak k sošce Aeronautila, kterou měla doma už od prvního ročníku, kdy zvítězila v kategorii povídka už druhé ocenění. V kategorii Povídka roku vystoupila na nejvyšší post Vilma Kadlečková za povídku Starýma očima, za tisíc let. Nejlepší Obálkou knihy nebo časopisu se stala obálka antologie Mrtvý v parovodu autorky Jany Šouflové, která tak obhájila první místo z loňského roku. Titul Nejlepší web, věnující se žánru pak s přehledem obhájil XB-1, sesterské webové stránky stejnojmenného časopisu.

„Tyto legendy si psi vyprávějí u večerních ohňů, když vane severák. To se vždy rodina shromáždí u kamenného krbu a štěňata tiše sedí, a když vyprávění skončí, zvědavě se ptají: ,Co je to Člověk?‘ vyzvídají. Nebo: ,Co je to Město?‘ Či snad: ,Co je to Válka?‘“ Clifford D. Simak štěně nebyl. Clifford D. Simak byl velmistrem žánru science fiction. A přesto si podobné otázky kladl také. Protože právě o tom jsou ty nejlepší, časem prověřené klasiky žánru. Nikoliv o robotech a nových motorech a branách do jiných dimenzí, ale o zdánlivě jednoduchých otázkách, na které ale neexistuje jednoduchá odpověď. Město k takovým klasikám bezesporu patří.

Ačkoliv je pro Evropany největší herní událost SPIEL 2013 ještě poměrně daleko, v USA už firmy zbrojí na největší veletrh za velkou louží. V polovině srpna proběhne v Indianapolis v Indianě akce Gen Con, kde představují své novinky velké společnosti zaměřené převážně na americký trh jako je například Fantasy Flight Games. Můžeme tak v brzké době očekávat další zajímavá oznámení, nové fotografie komponent a pravidla novinek ke stažení. Jak všichni víme, letní prázdniny začaly, města se vylidnila a dětem nastává čas her. Ten ale není výsadním právem nejmenších a zábava se najde i pro dospělé. Pojďme se tedy společně podívat, jaké novinky si pro naše pobavení připravují světová i česká vydavatelství.

Japonští režiséři patří rozhodně mezi elitu audiovizuálního hororu a nejinak je tomu i u Hideo Nakaty, který pro fanoušky fantastiky převedl na plátno hlavní hrdinku úspěšného románu Suzuki Kojiho. Sadako, duch bledé dívky s dlouhými vlasy, vystrašil diváky nejen na japonských ostrovech, ale i po celém světě. Ačkoliv se ovšem jedná o vyprávění vycházející z tradičních strašidelných příběhů a stejně tak i vizuální podoba neklidného ducha není pro Japonce neznámá, horor Kruh opanoval kinosály a rozhodně rozšířil povědomí o fantastice natáčené v takto dalekých zemích. Úspěchy, ceny i remaky a pokračování jsme zmínili v první části článku, který je věnován režiséru Hideo Nakatovi, ovšem jeho tvorba není jen o bledé dívce vylézající ze studně...

Zapomeňte na horory nové doby. Zapomeňte na světy, které po katastrofě ovládají blekotající zombies. Zapomeňte na hrozbu z vesmíru, ať už v podobě devastující katastrofy, zabijáků z jiné planety nebo neznámé epidemické choroby darované přiletěvšími zelenými postavičkami. Vraťte se pěkně na začátek, kdy temné a ponuré literatuře vládli mistři strachu jako E. A. Poe, B. Stocker či H. P. Lovecraft. Vraťte se do doby, kdy panický strach byl doslova hmatatelný a vyvolávaly jej tajemná místa, všudypřítomné stíny nebo tísnivé báchorky, které kolovaly krajem. Vraťte se v čase a objevte sídlo, jež bylo zrozeno ve hvězdách a odkojeno pohanskou krví. Objevte Ragemoor!

Už v srpnu se na plátna kin vrátí komiksová nářezovka Kick-Ass 2, která to tentokrát rozjede na plný koule za pomoci maskáčovaného Jima Carreyho. Ale na to si ještě počkáme a ještě předtím nám Crew na pořádně zakrváceném podnose naservíruje komiksovou předlohu Marka Millara. Ano, vážení, samozvaný ochránce lidu Nářez se vrací i se svou drsnou parťačkou Zabíjačkou a tentokrát to zkouší v týmovce klaďasů. Ovšem stejný nápad mají i padouši v čele se starým známým Zuřivcem, takže to vypadá na pořádnou krvavou lázeň. Uvidíme, jestli nám Crew v budoucnu nenabídne také comics Hit-Girl, který se chronologicky mezi oběma částmi věnuje nadupané Zabíjačce...

Loňský rok byl nemilosrdný v tom, kolik skvělých lidí zabývajících se fantastikou odešlo spolu s ním. Spisovatelé Ray Bradbury, Harry Harrison a Boris Strugacký, komiksový výtvarník Moebius (Jean Giraud), designér Star Wars Ralph McQuarrie, nebo David Grove. Posledně jmenovaný je u nás jistě nejméně známý, zato ve Spojených státech platil za jednoho z nejzajímavějších ilustrátorů současnosti. Stejně výjimečná jako jeho obrazy byla i výtvarníkova osobnost. Pocházel z rodiny umělců a oba rodiče ho také podporovali v tom, aby je následoval, jinak by už v sedmi letech nechodil na výtvarné kurzy pořádané muzeem umění ve Filadelfii. Výtvarný talent ale musel občas ustoupit, když ho zaujala jiná umělecká disciplína...